Kadeřavost broskvoňová

Taphrina (Exoascus) deformans (Berk.) Tul. 

        Kadeřavost broskvoní působí houba puchýřnatec broskvoňový, Taphrina deformans (Berk.) Tul. – Exoascus deformans. Je to vřeckatá houba (třída Ascomycetes) z řádu Taphrinales, čeledi Taphrinaceae. Vlákna jejího podhoubí přezimují uvnitř pletiv rostliny jen velmi vzácně, četní autoři však vůbec tento způsob přezimování popírají. Hlavně přezimují vlákna podhoubí puchýřnatce na kůře a na pupenech. Vzácně bylo též pozorováno přezimování mycelia mezi šupinami pupenovými. „Pučivé buňky“ vytvořené na tomto myceliu na jaře v době rašení jsou splavovány dešti a strhovány pohybem vzduchu na mladé listy, kteér se pak nakazí. Napadení květů a plodů jsme u nás dosud nepozorovali; je známo z Rusku. Prvními známkami napadení jsou růžové nebo načervenalé skvrny na čepelích a řapících. Nákaza se děje jen za deště; proto je za vlhkých období rašení kadeřavosti nejvíce. Nejsilněji dochází k nákazám při 10 – 16 °C, tedy za poměrně chladných jar; při teplotách nad 21 °C, kdy listy rychle rostou, houba v listech odumírá a nákazy jsou jen slabé. Po nákaze prorůstá podhoubí v mezibuněčných prostorách listem, ten se znetvořuje, puchýřnatí, zesiluje, zbarvuje se, puchýře jsou z počátku bělavé a žlutavé, později až fialově červené. Na rubu ještě neopadaných listů se od května do července vytvoří pod kutikulou souvislý povlak, bělavý plodonosný porost vřecek (asků) houby. Vřecka mají z počátku po 8 výtrusech, později počet výtrusů stoupá. Výtrusy jsou skoro kulovité, bezbarvé. Souvislá vrstva vřecek je pod pokožkou, tak pak praskne a vřeckovitý povlak se obnaží. Napadené listy hnědnou, zasychají, opadávají, strom vyráží nové listy, které jsou však již zdravé, poněvadž nákaza listů se šíří téměř výhradně jen při rašení na jaře. Vřeckové spory jsou ještě v létě vymršťovány ze zralých vřecek a brzy klíčí, kvasinkovitě pučí; mycelium žije saprofyticky na kůře a pupenech a stromu přímo neškodí.

        Kadeřavost broskvoňová, která byla do Evropy zavlečena již před drahnou dobou z Číny, napadá vedle broskvoně vzácně též mandloň a vyskytuje se podle SMOLÁKA (1955, ústní sdělení) u nás i na meruňkách. Přezimující vlákna podhoubí snášejí bez úhony tuhé zimy (silný byl např. výskyt kadeřavosti na jaře 1954, ačkoliv v předchozí zimě poklesaly teploty až na – 25 °C). Vlhká stanoviště jsou nákaze příznivá; houbě se daří také lépe na půdách chudých vápnem. Silně napadené stromy neplodí, větévky zasychají, na kůře se objevují po opadu listů trhliny, někdy i klejotok. Silně ochuravělé a neléčené stromy mohou po víceletém napadení i uhynout, zejména přidruží-li se druhotní cizopasníky.

        Náchylnost k ochuravění i průběhu nemoci je u různých odrůd různá. K náchylným se řadívají např. Champion, Elberta, Sunbeam; ke středně náchylným: Waterloo; k odolným: Marta, Alexandrova raná, May Flower, Mirko Biedermann, Amsdenova, Amsdenova zlepšená. Z nektarinek, které podle názoru některých odborníků mohou též kadeřavostí ochuravět, patří k odolným Čermákova ananasová nektarinka. Dosud jsme u nás nepozorovali existenci různých biotypů houby, proto byla u nás odolnost v různých krajích zatím spolehlivou vlastností. Kadeřavost broskvoní je u nás rozšířena v nížinách i v podhůří. Náchylné odrůdy je třeba proti ní ošetřovat každým rokem, třebaže výskyt kadeřavosti se v různých letech ve své síle velmi různí, po letech „kadeřavých“ mohou následovat i roky prakticky bez kadeřavosti. Odolnost rostlin zvyšuje řádná všestranná výživa, bohaté hnojení vápnem a draslem, a pokud je toho třeba, odvodnění půdy. Z nemocných rostlin nebereme rouby a očka.

        Ochranu vedeme mechanicky, což je méně spolehlivé a vlastně opožděné, a chemicky. Opadaný list odklidíme a zneškodníme. Napadené listy, pokud je to v malém proveditelné, je třeba otrhat a spálit, než se na nich vyvine plodonosný porost. Chemická ochrana je spolehlivá. V předjaří, v době nalévání pupenů, se stromy postřikují 0,75 – 1 % bordóskou jíchou nebo jinými měďnatými přípravky Plně účinný v té době je i 1 % roztok orthopřípravků (organických barviv).

        (Zkadeření listů, ne však jejich zpuchýřnatění působí u broskvoně též sání mšic. Jejich vajíčka zahubíme karbolineem, a to postřikem provedeným již na podzim; při postřiku v předjaří bychom mohli již spálit pupeny. Vajíčka mšic i kadeřavost zahubíme organickými barvivy, jimiž je možno stříkat již dříve, ještě před naléváním pupenů a použít roztoků 2 %.)