Seznam přípravků a látek pro ochranu ovocných plodin
Adhesin – tekutá klihová galerka vyrobená na podkladě odbouraného klihu. Používá se ke zvýšení adhese (přilnavosti) přípravků, např. bordóské jíchy, v koncentraci 0,10 – 0,25 %.
Agrostan – rtuťnaté mořidlo obsahující rtuť ve formě natriumkyanmerkurikresolu. Obyvklá koncentrace 0,5 %. V ovocnářství omezená působnost, např. proti bakteriové nádorovitosti.
Akaricidy – přípravky proti roztočům, hlavně proti sviluškám. Nejznámější jsou anorganické přípravky sirnaté. V poslední době se v zahraničí zkoušejí a uvádějí do praxe četné přípravky organické, v Rusku např. chlorten – chlorovaný terpen, který má účinek akaricidní i insekticidní, zkouší se tam jako akaricid též para-chlorfenyl-parachlorbenzensulfát, dále organický fosforečný přípravek NIUIF 100 (diethyl-4-nitrofenylthiofosfát).
Anabasin a anabasinsulfát – alkaloidy pro člověka jedovaté; u hmyzu působí napřed ochrnutí nervových center, pak uhynutí. Používá se jich jako dotykových přípravků, podobně jako přípravků nikotinových. Anabasinsulfát v 0,1 – 0,15 % roztoku + 0,4 % mazlavého (draselného) mýdla. Hojně se ho používá v Rusku, kde se vyrábí z poušťové rostliny Anabasis Apolla, je též obsažen v Nicotiana glauca.
Antibiotika – látky produkované mikroorganismy, typu penicilinu, streptomycinu. V ochraně ovocných rostlin se jejich účinnost zkouší.
Aredyn – je přípravek založený na arseničnanu vápenatém, s obsahem 22 % arseničnanu, práškovitý, užívaný v 1 – 2 % suspensi.
Arseničnan manganatý – zkouší se v Rusku jako náhrada arseničnanu vápenatého, obsahuje 25 % účinné látky.
Arseničnan vápenatý – s obsahem 38 – 42 % účinné látky, v 0,2 – 0,3 % jíše s dvojnásobným množstvím vápna. V Rusku je to úspěšně používaný přípravek proti obaleči jablečnému. Pro člověka jedovatý, ale méně než arseničnan olovnatý.
Arsokoll – přípravek ve formě pasty, obsahující jako účinnou součást arseničnan olovnatý. Užívá se v 0,5 – 1 % jíše. Značně jedovatý. Při otravě žaludeční potíže, zvracení, bolesti hlavy, při chronické otravě nespavost, keratosy, onemocnění jater a ledvin. Arsenové sloučeniny mohou vnikat i do kůže, proto při práci s nimi je třeba kůži krýt a často se mýt. Jako protijedů se používá mléka (ochranný koloid), uhličitanu a kysličníků hořečnatých.
Aspergol – je přípravek založený na těžkém minerálním, při destilaci nafty získaném oleji, kombinovaný s dinitrokresolátem sodným. Ve vodě tvoří žlutou emulsi. Speciální přípravek proti červci San José (5 %), červcům vůbec i proti jiným škůdcům v době vegetačního klidu. Jeho vyšší účinnost při postřiku za mrazu se připisuje fixaci a nestékání emulse s objektu (hmyzu).
Beta-naftol – látka v ochraně ovocných plodin zřídka užívaná k napájení lapacích pásů a tím k otravování pod pásy ukrytých housenek obaleče jablečného. Přípustná jen při upevňování lapacích pásů na starých, silnokorých stromech.
Bílá skalice – síran zinečnatý, používá se jí k stejným účelům jako zelené skalice. Též postřikům jako fungicidu k přípravě zinečnatovápennaté jíchy (na 100 l jíchy se v 50 l vody rozpustí ½ kg bílé skalice v jedné nádobě a ve druhé nádobě se z 1 kg vápna připraví 50 l vápenného mléka, obě tekutiny se za stálého míchání smísí) proti strupovitosti a jiným mykosním chorobám. Dále k léčení malolistosti jabloní a hrušní, zaviněné nedostatečným příjmem zinků z půdy.
Borax – tetraboritan sodný, proti křenčení jablek, ochuravěním vyvolaným nedostatkem boru u révy vinné.
Bordóská jícha – jícha měďnatovápenná je přípravek, který se nekupuje hotový, nýbrž připravuje v hospodářství. K přípravě je třeba dvou nebo lépe tří dřevěným nebo betonovým, smaltovaným aj. kádí nebo sudů apod. K přípravě 1 % jíchy rozpustíme v jedné nádobě v 50 l vody 1 kg krystalické modré skalice. Roztok získáme nejrychleji, zavěsíme-li modrou skalici v koši apod. těsně pod hladinu vody ve vysoké nádobě; v teplejší vodě se skalice rozpustí ještě rychleji. Koncentrovaný roztok si můžeme připravit na delší dobu a zředit jej až před smícháním s vápenným mlékem. V druhé nádobě si připravíme vápenné mléko rozpuštěním 0,50 – 0,75 kg páleného vápna nebo 1 – 1,50 kg hašeného vápna v 50 l vody. Obě tekutiny po vychladnutí za stálého míchání sléváme tenkým proudem do nádoby třetí nebo vléváme roztok skalice modré do vápenného mléka (ne obráceně). Jícha nesmí být kyselá: jestliže do rozmíchané jíchy ponořený červený lakmusový papírek zůstane červený, přidáme vápna, až papírek zmodrá (fenolftaleinový papírek musí v lehce zásadité jíše zčervenat). Jícha nesmí být starší než 24 hodin, odděleně můžeme roztok modré skalice a vápenné mléko uchovat beze změny delší dobu. Přídavkem odstředěného mléka, kaseinu nebo klihové galerky Adhesinu zvyšujeme přilnavost jíchy.
Boritá kyselina – podobně jako borax proti křenčení jablek.
DDT-přípravky – viz Dynocid, Dynol.
Derrisové přípravky – obsahují jako účinnou součást hlavně rotenon. Dříve se jich u nás používalo jako velmi účinných dotykových jedů na hmyz, hlavně ve formě prášků získaných mletím kořenů tropických lianovitých rostlin Derris, Lonchocarpus. Pro člověka jsou jen slabě jedovaté.
Diflavin – viz Plevex.
Dusíkaté vápno – v ochraně ovocných plodin se zvláště dříve používalo jako částečné desinficiens půdy proti vývojovým stadiím hmyzu v ní přezimujícím.
Dynocid – směs z technického dichlordifenyltrichlorethanu (DDT) s talkem, s obsahem 5 % účinné látky. Sloučeniny patří mezi chlorované uhlovodíky. U celé řady hmyzu stačí, aby se po poprášené ploše pohyboval. Pro hmyz je to nervový jed; otrávený hmyz po kratší či delší době (i několika dnů) hyne. DDT není universální přípravek; proti některému hmyzu (chrousti) prakticky nepůsobí proti sviluškám, také jeho účinnost proti mšicím je nízká.
Dynol – DDT přípravek, v němž účinná látka je rozpuštěna v organickém rozpustile (solventnaftě). Postřikový přípravek obsahující 20 % účinné látky; ve vodě tvoří dlouhotrvající emlusi. V zahraničí se vyrábějí emulgované DDT přípravky až s 50 % účinné látky.
E 605 – viz Parathion.
Ekatox – organický fosforečný přípravek podobného účinku jako parathion.
Emuldrin – emulgované karbolineum; na zvýšení účinnosti nutno přidat orthopřípravek.
Fenothiazin - vzniká reakcí síry s difenylaminem a má insekticidní i fungicidní vlastnosti. Při delším používání se hromadí v těle a je škodlivý. U nás nepoužíván.
Fermat – viz organické sloučeniny síry – dimethyldithiokarbamat železitý.
Floron – je nikotinový přípravek obsahující nejméně 7,5 % volné base nikotinu rozpuštěného v organickém rozpustile, tvořící s vodou stejnoměrnou emulsi. Dotykový přípravek, účinnost podobná jako u tabákového výtažku (extraktu), obvyklá koncentrace 0,5 %.
Fluorokřemičitan sodný – jinak známý jako nerost kryolit; připravuje se též syntheticky. Je to účinný, pro člověka jedovatý insekticid, snadno mísitelný s jinými insekticidy. U nás se ho nepoužívá.
Formaldehyd – pro ochranu ovocných plodin, hlavně k desinfekci půdy, se ho používá v různých zředěních 40 % prodejného formalinu.
Fosforečné organické přípravky – viz hexaethyltetrafosfát a jiné. Jsou pro člověka jedovaté; při jejich používání je třeba řídit se předpisy ministerstva zdravotnictví. Používají se proti hmyzu savému i s kousavým ústním ústrojím.
Fuklasin – viz organické sloučeniny síry – dimethydithiokarbamat zinečnatý, účinný proti fusikladiu.
Hexaethyltetrafosfát – organický fosforečný přípravek, známý též pod jménem HETP (obchodní značka Bladan). Používá se ho jako 0,1 % jíchy. Je účinný proti mšicím, sviluškám aj. Pro teplokrevné obratlovce rychle a prudce působící jed. U nás není skoro v používání.
Hexachloran (Cyclo-HCH) – poprašovací přípravek ze skupiny chlorovaných uhlovodíků, účinná látka je technický hexachlorcyklohexan, jehož obsahuje nejméně 10 %. V této sloučenině je 12 – 20 % isomeru γ, který je vlastním nositelem účinnosti; ostatní isomery jsou málo účinné, ale přípravku dodávají charakteristický nepříjemný zápach. V ochraně ovocných plodin se ho užívá k desinfekci půdy proti vývojovým stadiím hmyzu přezimujícího v půdě (vrtule třešňová, plodomorka hrušková, pilatky švestkové). Prášek se zaroví obvykle na podzim do hloubky 5 – 10 cm v množství až 150 kg na 1 ha. V zahraničí se doporučují i vydatné postřiky stromů napadených kůrovci 3 – 4 % roztoky přípravků HCH.
Chlordan – patří do skupiny chlorovaných uhlovodíků. U nás se ho nepoužívá, účinek podobný jako u přípravků DDT.
Chlorsulfonová kyselina – se současným přidáváním amoniaku se používá k výrobě dýmu proti vlivu mrazů za vegetační doby.
Karbolineum na ovocné stromy – patří k nejdůležitějším ochranným prostředkům. Obsahuje jako účinnou součást dehtové oleje získané při destilaci kamenného uhlí. Účinnost stoupá s teplotou a vzdušnou vlhkostí, je nízká při 20 – 40 % r. v., pak stoupá, ale při 100 % r. v. opět klesne. Působí zhoubně na mechy, lišejníky, řasy, leptá a dusí zárodky hmyzu, zvláště též larvy. Užívá se většinou ve 3 – 5 % emulsích pouze v době vegetačního klidu (kromě výjimek, např. k nátěrům kmenů apod.).
Karbolineum emulgované – obsahuje jako účinnou součást dehtové oleje, získané při destilaci hnědého uhlí. Může se ho používat ještě na počátku rašení a může se mísit s orthopřípravky a s přípravky měďnatými.
Kuprikol – je pastová forma jemně sráženého technického oxychloridu měďnatého s obsahem 30 % mědi. Užívá se ho v koncentraci 0,5 – 1 %, ve vodě se vznáší jeho suspence. Příprava je jednoduchá, odvážené množství se vhodí do vody a dokonale, tj. beze zbytku promíchá.
Kvassiové třísky – z tropické rostliny Quassia. Dříve se používaly k přípravě výtažku (odvaru) proti mšicím („muší dřevo“). U nás se jich dnes nepoužívá. Dotykový účinek proti mšicím a proti pilatkám švestkovým. Pro člověka prakticky nejedovaté.
Kyanovodík – HCN – prudce jedovatý plyn, blokuje v organismu schopnost přijímat a uvolňovat kyslík do tkání, působí na centrální nerovovou soustavu. V ovocnářství se ho užívá jen k proplyňování zboží v plynových komorách proti červci San José, též k ničení červců pod plachtami. Obvykle se vyvíjí z přípravku zvaného Cyklon B – v něm je kyanovodík obsažen v porosní hmotě, doba působení 1 hod.
Kysličník měďný – viz Nera měď, Niroxyd.
Lep na lepové pásy – světlý lep připravený z oleje o vysoké lepivosti, pryskyřice a vosku, na vzduchu dlouho nevysychající, za chladna netuhnoucí a za tepla nestékající.
Letní oleje – neboli bílé minerální oleje jsou lehké oleje složené převážně z nasycených uhlovodíků. Užívá se jich v ovocnářství ve vegetační době jako ovicidů (hubí vajíčka) i larvicidů (hubí larvy). U nás jsou snahy o jejich zavedení (např. pro letní boj proti červci San José).
Mazlavé mýdlo – draselné mýdlo, které se přidává k jíše za tabákového výtažku k zvýšení orosivosti a účinku (až 1 %).
Měď Sandoz – viz Niroxyd.
Měďnatovápenná jícha – viz bordóská jícha.
Merpan – viz organické sloučeniny síry – dimethydithiokarbamat manganatý.
Methylbromid – prudce jedovatá kapalina, působící na nervovou soustavu. Jeho páry sice rostlinám neškodí, ale v tekutém stavu rostliny hubí. Používalo se ho dříve pro desinfekci proti červci San José, mšici krvavé, roztoči jahodníkovému (2,5 – 3 g na 100 m3 v uzavřených prostorách).
Minerální neboli naftové oleje – viz bílé letní oleje a Aspergol.
Modrá skalice – síran měďnatý. Používá se ho ke stejným účelům jako zelené skalice v boji proti chlorose. Nejdůležitější je její úloha jako základní součásti při přípravě bordóské jíchy (měďnatovápenné) – viz tamže.
Naftenát mědi – doporučuje se v Rusku proti některým mykosám peckovin. Připravuje se z 10 % roztoku modré skalice a 25 % mýdelné emulse nafty. U nás není v užívání.
Nera měď – viz Niroxyd.
Nikotan – nikotinový dotykový přípravek, vyráběný místo Floronu a tabákového výtažku.
Niroxyd – fungicidní přípravek založený na kysličníku měďném. Nejlepší je žlutý až oranžově červený o velikosti částeček 0,94 – 2,57 µ. Obsahuje 40 – 50 % mědi, užívá se ho v 0,4 – 0,5 % jíše; popraše obsahují 5 – 10 % mědi. Dříve se tento přípravek nazýval Nera měď. Sem patří i měď Sandoz.
Nitrosan – viz Plevex.
Organická barviva – viz Plevex.
Organické fungicidy – řada nově zkoušených přípravků, jako tetrachlorbenzochinon, 2,3-dichlornaftochinon, benzyllauryldimethylamonium-chlorid, octyltrimethylamoniumbromid, octyldimethylethylamoniumbromid, 4-nitropyrazoly a jejich deriváty.
Organické sloučeniny síry – sem patří především karbamáty a thiuramfisulfidy, význačný zahraniční přípravek sem patřící je Kaptan. Užívá se jich hlavně k postřikům. Ve vodě tvoří suspense nebo emulse, dají se mísit s jinými fungicidy nebo insekticidy. Vesměs fungicidy, silně specifické (např. přípravek účinný proti strupovitosti nepůsobí proti padlí a proti peronospoře apod.). Pokud jsou účinné proti padlí, nejsou účinné proti svilušce. Na rostliny nepůsobí jedovatě, mají však jiné nevýhody.
Orthodinitrokresoly – nesprávný, ale běžně (též námi) užívaný název dinitroorthokresolových přípravků, viz Plevex.
Orthopřípravky – viz Plevex.
Oxychlorid měďnatý – je základem přípravků nesprávně zvaných „měďnatá vápna“. Jsou to účinné fungicidy, plně nahrazující bordóskou jíchu. Viz kuprikol.
Parathion – organický fosforečný insekticid, nitrofenyl-diethyl-monothiofosfát, známý též pod jinými jmény, slučuje vlastnosti pro hmyz dotykového a dýchacího jedu. Působí proti mšicím, sviluškám, červcům (u svilušek nehubí vajíčka a zákrok třeba opakovat) již v nízkých koncentracích, 0,05 % až 0,025 %. U hmyzu působí jako anticholinesterázový nervový jed; má za následek podráždění, křeče, ochrnutí a uhynutí. Účinek trvá několik dnů. Včely jsou vůči němu citlivé. Pro lidi je, jako všechny organické fosforečné přípravky, jedovatý, působí též stykem s kůží. Při lehkých otravách dávení, křeče, bolesti břišní, pocení, modročervené vidění, zúžení papil, závratě. Při práci je třeba ochranných oděvů, respirátorů s filtry, často se mýt, ne dlouho pracovat s tímto materiálem, v postříkaném sadu nepracovat ještě po 10 dnů po postřiku, přípravku použít nejpozději do 6 týdnů před sklizní. Obaly po použití třeba zničit, oděvy prát odděleně. U pracujících je třeba občas zjišťovat cholinesterázu a červené krvinky.
Pestox III – organický fosforečný insekticid oktomethyltetraamid kyseliny pyrofosforečné. Tento a podobné přípravky jsou zástupci nové skupiny systemických insekticidů. K zahubení škůdce není zapotřebí postříkat jimi celou rostlinu a orosit všechny jedince hmyzu, stačí postříkat jen část; roste-li rostlina, je sloučenina vedena mízou, sající hmyz a svilušky i na nepostříkaných částech se otráví, a to po dobu několika dnů až týdnů. Přirození nepřátelé hmyzu, jako např. slunéčka, však nehynou; je to tedy insekticid selektivní. Konají se i pokusy dosáhnout zahubení savého hmyzu zálivkou rostlin, tj. přijetím sloučeniny kořeny. Jako jiné organické fosforečné sloučeniny, je i tento přípravek pro člověka a jiné teplokrevné obratlovce jedovatý a rostliny i jejich plody jsou po postřiku po dobu 3 – 4 týdnů otráveny. Po této době jsou sloučeniny již neškodné.
Pestox XIV – obdobná sloučenina, fluorid bisdimethylaminofosforečný, účinek podobný jako u Pestox III.
Plevex – dinitroorthokresolový (nebo nesprávně, ale běžně orthodinitrokresolový) přípravek. Používá se ho k hubení plevelů; v ovocnářství u nás Diflavin a Nitrosan. Tyto přípravky jsou známy též pod jménem organická barviva nebo orthopřípravky. Je to žlutá pasta s 25 % sodné soli dinitroorthokresolu. V ovocnářství se používá v 1 – 2 % roztoku v době vegetačního klidu. Roztok 100 l pořídíme si důkladným promíšením obsahu celé 1 kg plechovky v 99 l vody. Mísí-li se s emulgovaným karbolineem, je nutno čerstvě připravenou směs ihned vystříkat. Pro teplokrevné obratlovce je zejména v suchém stavu (do ran nebo vdechován) jedovatý. Zápalný a výbušný přípravek v suchém stavu. Při lehké otravě dávidla, vypláchnout žaludek 5 % roztokem sody, při silnějších otravách podávat kofein, podkožně digitalis, zavádět kyslík.
Polybarit – sirný šedozelený až tmavošedý prášek, zapáchající po sirovodíku, na vzduchu vlhnoucí a rozkládají se. Obsahuje nejméně 20 % účinné součásti ve tvaru polysulfidu barya. Ve vodě po promíchání se usadí černý zbytek (aktivní uhlí), stříká se čirou tekutinou, která se sleje nebo zfiltruje. V době vegetační se užívá v 1 %, v době vegetačního klidu v 3 – 5 % roztoku.
Pomarsol – viz organické sloučeniny síry – tetramethylthiuramdisulfid. Fungicid účinný proti strupovitosti jabloní.
Přípravky proti hrabošům a myším (rodenticidy) – patří sem různé látky sloužící k přípravě nástrah, otráveného zrní, návnad, mazů, nákaz. Jsou to zvláště: kysličník arsenitý, uhličitan barnatý, fosfor, strychim, fosfid zinku, síran, thalia, mořská cibule, castrix (2-chlor-4-dimethylamino-6-methyl-pyrimidin), fluoracetát sodný, warfarin, zabraňující tvorbě vitaminu K a způsobující krvácení do jater a smrt myší, bakteriové nákazy.
Pyrethrum – řimbaba (kopretina) starčkolistá, Chrysanthemum cinerariaefolium, též u nás s úspěchem pokusně pěstovaná, obsahuje pyretriny a cineriny, proti hmyzu velmi účinné glykosidy. Používá se ho jako poprašku, emulse, extraktů, aerosoů, vesměs jako dotykových přípravků. Pro člověka jsou tyto přípravky prakticky nejedovaté.
Selenové sloučeniny – jsou účinné insekticidy a akaricidy. Některé z nich mají i systemický účinek, pronikají celou rostlinou. Tak seleničnan sodný, vpravený do půdy, chrání rostliny proti mšicím, sviluškám, háďátkům. Selenové sloučeniny jsou prudce jedovaté pro teplokrevné obratlovce, jejich hromaděním v organismu dochází k vleklým otravám, poruchám zraku aj., proto se jich nepoužívá.
Sfinx – práškovitá síra k poprašování je směsí práškovité síry a mastku. Jemně mletá, na sítě o velikosti ok 0,09 mm nejvyšší přípustný zbytek 5 %.
Síran amonný – v ochraně ovocných plodin se ho používá zřídka, např. k zahubení zárodků strupovitosti ve spadaných listech.
Sirná játra – byl dříve v hospodářství připravovaný sirný přípravek s účinnou součástí polysulfidem drasla. Sírovápno i Polybarit jsou účinnější.
Sirouhlík – nažloutlá, páchnoucí tekutina, vře při 46 °C, těžší než vzduch, zápalná a výbušná (i v parách); pro člověka prudký nervový jed. Při práci s ním se nesmí kouřit, nádoby nutno chránit před zahřátím. V ovocnářství a vinařství se ho používá jak k desinfekci půdy, tak proti révokazu, ponravám, vstřikuje se do chodeb drvopleně aj.
Sírovápno tekuté – je náš název pro sírovápennou jíchu vyrobenou varem hydroxydu vápennatého se sírou. Naše sírováno obsahuje nejméně 14 % síry ve tvaru polysulfidů vápníku, hustoty nejméně 26° Bé. Za vegetace se používá 1 – 2 %, v době vegetačního klidu 3 % roztoku, též však až 20 % (proti červci San José). Proti houbám účinná až při teplotách nad 15 °C, vlastní účinek neznámý, pravděpodobně působí samotné výpary síry spíše než kysličník siřičitý nebo sirovodík (WILHELM, 1954).
Stimulátory – růstové látky se počínají v zahraničí používat proti nadměrnému opadu plodů i pro chemické „pročesávání“, aby nezůstal nadměrný počet plodů v chocholíku. U nás s nimi není v tomto směru dostatek zkušeností. Řídce se používají (v pastě) k lepšímu hojení ran.
Sublimát – chlorid rtuťnatý je pro člověka prudkým jedem. V ovocnářství se používá zřídka, např. k desinfekci proti bakteriové nádorovitosti.
Sulikol – je řídká šedavá až šedožlutá pasta, s vodou vytvářející mlékovitou suspensi velmi jemně mleté síry. Používá se v 0,2 – 1% koncentraci, jen ve vegetační době.
Svinibrodská (pařížská) zeleň – podvojná sloučenina octanu a arsenitanu měďnatého, zelený až modrozelený prášek. Dříve se jí používalo v 0,1 – 0,2 % roztoku s dvojnásobným až trojnásobným množstvím vápna proti žravým škůdcům, např. proti obaleči jablečnému. Pro člověka prudký jed. Dnes upadla skoro v zapomenutí, poněvadž ji předčily jiné přípravky.
Systemické fungicidy – analogické systemickým insekticidům, zastavují vývoj parasitických hub v rostlině (působí fungistaticky, vpravují se do půdy, odkud jsou přijímány kořeny rostlin. Zkoušena řada látek, některé z nich jsou nadějné.
Systemické insekticidy – viz Pestox.
Systox – organický fosforečný přípravek podobného účinku jako Pestox III.
Tabákový neboli nikotinový výtažek (extrakt) je tmavohnědá tekutina, obsahující 8 – 10 % nikotinu ve formě síranu nikotinu. Typický představitel dotykových přípravků, působících především jako jed nervový. Aby hmyz (např. mšice) zahynul, musí být přípravkem orosen. Rozsah působnosti dosti omezený, působí např. proti mšicím, larvám červců, mladým housenkám. Proti roztočům (např. sviluškám) není účinný. Nikotin je pro teplokrevné obratlovce prudkým jedem, čistý nikotin se vstřebává i neporušenou kůží, zachvacuje centrální nervstvo. Při práci s nikotinovými přípravky je třeba opatrnosti tím větší, čím koncentrovanější je jícha a čím vyšší je v přípravku obsah nikotinu. Obrana: dávidlo, vypláchnout žaludek vodou a taninem, pití mléka, pobyt v teple, studené obklady.
Tabákový prach – odpadek při výrobě kuřiva. V ovocnářství se užívá jen při zasypávání paty kmene jabloní tam, kde se na tomto místě na zimu ukrývá mšice krvavá. Výtažky z tabákového prachu (vroucí vodou) se nedoporučuje připravovat, obsah nikotinu v něm silně kolísá. Jestliže by se přece měl takový přípravek zhotovit, je nutno důkladně vyzkoušet jeho účinnost; na 100 l roztoku je zapotřebí nejméně 10 kg tabákového prachu.
Tetraethylpyrofosfát – známý též pod značkou TEPP, patří mezi organické sloučeniny fosforu, má podobnou účinnost jako hexaethyltetrafosfát – viz tamže.
Zelená skalice – síran železnatý; v naší ochraně ovocných plodin se jí používá téměř výhradně k přihnojování proti chlorosám. Pro postřik stormů v době vegetačního klidu se nehodí, její účinnost nepostačuje.