Zákonná opatření na ochranu ovocných rostlin

        V zájmu celku i jednotlivce je čelit škodlivým činitelům rostlin včas a správně. Je proto nezbytně zapotřebí zákonných opatření, kterými jsou prospěšně upravena opatření státu, socialistického sektoru i jednotlivců. Tato zákonná opatření se zakládají na zákonu číslo 188/50 Sb. o zdokonalení rostlinné výroby. Podle něho byly vydány a vydávají se všechny další nařízení a vyhlášky. Tak vyhláška ministerstva zemědělství čís. 118 z 27. II. 1951 provádí některá ustanovení tohoto zákona. V VII. části se pojednává o používání přípravků na ochranu rostlin, v VIII. části jsou obsaženy předpisy o výrobě a distribuci těchto přípravků. Nařízení čís. 8/1951 Sb. jedná o ochraně proti rozšiřování nebo zavlékání škůdců při dovozu a vývozu. O dozoru a jiných opatření k zajištění ochrany rostlin jedná nařízení ministerstva zemědělství č. 17/51 Sb. V jeho I. oddíle jsou určeny povinnosti a práva dozorčích orgánů, v II. oddíle se předpisují výrobcům povinnosti při výrobě ochranných výrobků, III. oddíl jedná o fytopatologických prohlídkách dovážených rostlin a rostlinných výrobků, oddíl IV. obsahuje všeobecná a závěrečná ustanovení. Spotřebitelské ceny přípravků jsou stanoveny vyhláškou min. zem. č. 106/51; socialistickému sektoru se poskytují slevy. Vyhláška č. 186/51 obsahuje seznam povolených přípravků na ochranu rostlin. V trestním zákoně vyhlášeném ministerstvem spravedlnosti byl uveřejněn seznam nakažlivých chorob a škůdců užitkových rostlin – tam jsou uvedeni též všichni vážní škodliví činitelé ovocných plodin, jež hubit a jimž čelit je povinností uživatelů pozemků. Nařízením jsou též položeny základy opatření proti zavlečení a pro boj proti zvláště nebezpečným škodlivým činitelům, podléhajícím vnější a vnitřní karanténě. Ze škodlivých činitelů ovocných plodin jsou tam uvedeni: červec San José, révokaz, přástevník americký, středozemní moucha, brazilský mravenec.

        Zákonem o zdokonalení rostlinné výroby se ukládá všem uživatelům pozemků na vlastní náklad chránit pozemky a porosty na nich před škůdci, chorobami a pleveli a při výskytu bránit jejich rozšiřování. Kde je zdůvodněná obava, že se škůdci nebo choroby atd. vyskytnou v nebezpečném rozsahu, nebo kde se již vyskytli, jsou především místní národní výbory povinny učinit vhodná opatření proti nim. Není-li možno nebezpečí zdolat obvyklými opatřeními, jsou místní národní výbory povinny učinit vhodná opatření proti nim. Není-li možno nebezpečí zdolat obvyklými opatřeními, jsou místní národní výbory oprávněny zajistit spolupráci obyvatelstva podle předpisů o ochraně před požáry a živelnými pohromami. Ochranná opatření se týkají nejen každého pěstitele ovocných stromů, keřů a révy vinné, ale i každého vlastníka pozemku, na kterém se vyskytnou škodliví činitelé, kteří by mohli přejít na ovocné plodiny a škodit jim. Podle toho je povinen hubit ponravy i uživatel pozemku, na kterém nemocné stromy nerostou, je povinen učinit opatření proti puklici na akátech apod. Uživatelé pozemků jsou povinni na svých pozemcích nechat vykonat nutná opatření a při nich spolupůsobit i poskytnout věcné prostředky k jejich provedení. Zvláštní náklady, kterých by si taková opatření vyžádala, rozvrhují místní národní výbory na uživatele pozemků podle zásad o finančním hospodaření obcí, platných pro vybírání příspěvků. Při opatřeních, jimiž se odvrací obecné nebezpečí, hradí část nákladů stát. Výzkumné ústavy zemědělské a lesnické jsou oprávněny k výzkumným šetřením a pokusům, kterými zjišťují způsoby, jak předcházet výskytu škodlivých činitelů a jak jim čelit. Uživatelé pozemků jsou povinni je v jejich práci podporovat. Výrobu, dovoz a distribuci chemických přípravků na ochranu rostlin povoluje ministerstvo zemědělství po jejich odborném přezkoušení. Jedovaté přípravky musí být, po dohodě s ministerstvem zdravotnictví, zvlášť označovány a bezpečně skladovány. Přípravky, které neodpovídají normám, mohou být zajištěny okresními národními výbory. Všechny dovážené rostliny a jejich části musí být opatřeny osvědčením, potvrzujícím, že jsou prosty nebezpečných škodlivých činitelů. Rostlinolékaři okresních národních výborů podrobují dovážené rostliny na hranicích odborné prohlídce. Rovněž rostliny od nás vyvážené jsou jimi prohlíženy a opatřovány rostlinolékařským zdravotním osvědčením.

        Vrcholným orgánem je ministerstvo zemědělství, které řídí ochranu a karanténu zemědělských plodin i ovocných též prostřednictvím krajských, okresních a místních národních výborů. V ministerstvu zemědělství jsou touto důležitou prací pověřeny referáty pro vnitřní a vnější karanténu rostlin, pro ochranu rostlin a jejich plánování. Fytokarantenní laboratoře při Ústředních kontrolních a zkušebních ústavech ministerstva zemědělství v Praze, Sokolská I, v Brně, Zemědělská I, a povereníctva polnohospodárstva v Bratislavě, Matuškova 97 a v Košicích, Švermova, řídí boj proti škůdcům a chorobám rostlin, uvádí v nejširší známost poznatky o potírání škodlivých činitelů, ověřují a dozírají na přípravky na ochranu rostlin a jejich používání. U místních národních výborů jsou dozorem nad prováděním ochrany rostlin pověřeni lidoví agronomové a speciální pracovníci, signalisátoři a notáři, u ovocných plodin pak ovocnicí instruktoři. Spolu s krajskými rostlinolékařskými inspektory dozírají na provádění ochrany rostlin, jsou přímými poradními orgány, mají dozor nad ovocnými školkami, kontrolují používání přípravků, zvláště jedovatých (do květu stříkáno být nesmí – s výjimkou révy vinné; při použití jedovatých postřiků musí uplynout do konsumace 6 týdnů; jsou-li pod stromy kvetoucí plevelné rostliny, nesmí se stříkat ve dne), řídí leteckou ochranu porostů atd. jsou podle usnesení vlády především soustředěny výkonné stroje na ochranu rostlin. Operativní zákroky proti velmi nebezpečným škůdcům a chorobám, jako proti přástevníku americkému, červci San José, chorobám révy vinné, se konají v rámci tzv. státních akcí, při nichž stát akci s pomocí rostlinolékařů a družstvo  organisuje a zcela nebo zčásti hradí i náklady na chemické přípravky a poskytuje i potřebné stroje.

        Výzkumnictvím v oboru ochrany ovocných plodin jsou u nás pověřeny výzkumné ústavy Československé akademie zemědělských věd (ČSAZV) – Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích a k němu přičleněné výzkumné stanice, oddělení ochrany rostlin Výzkumného ústavu pro výrobu rostlinnou v Praze-Ruzyni, pracoviště Československé akademie věd (ČSAV) – oddělení fytopatologie Biologického ústavu Československé akademie věd (BÚ ČSAV) v Praze-Dejvicích i katedry vysokých zemědělských a potravinářských fakult a Karlovy university (KU) v Praze; na Slovensku: výskumné ústavy Slovenskej akademie vied (SAV) – Laboratórium pre ochranu rastlín v Ivánke při Dunaji, Výskumný ústav vinársky a vinohradnícky v Bratislave a k němu přidružené stanice, Výskumný ústav pre výrobu rastlinnú v Borovciach, Laboratórium rastlinnej biologie v Bratislave, oddelenie raslinné virologie Výskumného ústavu SAV (VÚ SAV) v Bratislave. Fytopathologie a ochrana rostlin se přednáší na vyšších i nižších zemědělských školách a obzvláště na školách ovocných a vinařských. Zasloužená péče se věnuje ovocnářství a ochraně ovocných plodin na naich státních, silničním stromořadím též silničními správami (ovocnářskými referáty). Zájemci z kruhů uživatelů rodinných zahrad jsou organisováni u zahrádkářů, jejíž časopis Rádce zahrádkářů a lidových výzkumníků zveřejňuje odborné články z ochrany rostlin. Podobně je tomu v časopise Ovocnářství a zelinářství. Odborné články z oboru ochrany ovocných plodin vycházejí i v dalších časopisech, např. v časopise vědeckých revuích.