Babočka jilmová
Nymphalis polychloros L.
Obecná, všude dosti hojná babočka, která se objevuje po přezimování už brzy z jara, nejčastěji koncem května a ve druhém pokolení od července do září. Její housenky způsobují někdy holožíry celých větví, zejména třešní. Jsou po vylíhnutí šedočerné, chlupaté, později hnědé, černě skvrnité, s rozvětvenými ostny na celém těle. Dospělé dosahují délky 4 – 5 cm; žijí po celou dobu svého života společně. Líhnou se naráz z vajíček nakladených kolem letorostů, podobně jako vajíčka bourovce prsténčivého. Bývá jich až 200. Po vylíhnutí z nich zbývají jen perleťově lesklé skořápky.
Na jaře napadají housenky často pupeny třešní, rozvité listy ožírají úplně, květů si nevšímají. Nejčastěji žijí na vrbách, topolech a jilmech. Z ovocných stromů bývají nejčastěji na třešních, višních, zvácně též na jabloních a hrušních. Ve druhém pokolení nebývají početnější nežli v prvním, protože velká část kukel bývá parasitována. Kukly bývají nejčastěji zavěšeny na plotech, na zdech budov, též na větvích stromů, někdy velmi daleko od místa žíru. Ochrana arsenovými postřiky je sice velmi spolehlivá, ale snadnější je mechanické ničení housenek hned v počátku jejich ničivé činnosti, když se zdržují pohromadě, v žíru postupují na další letorosty, takže dohola ožrané koncové větve (až do délky dvou metrů) jsou zdaleka nápadné, neboť ožrány jsou jen listy, holičky plodů zůstávají nedotčeny.