Virosy ovocných plodin

    Virová onemocnění rostlin, a tedy také ovocných plodin, jsou působena nakažlivými bílkovinami, nukleoproteidy, které většina badatelů pokládá za bezbuněčné organismy. Jsou velmi malé, velikost jejich částeček je většinou jen několik desítek miliontin milimetrů; jsou zjistitelné jen elektronovým mikroskopem. Některé se dají získat v tzv. krystalických virových preparátech, které po vpravení do rostliny působí její onemocnění a množení virů v rostlině. Některé jsou serologicky dokazatelné, poněvadž tato rostlině cizí bílkovina má antigenní vlastnosti. Semenem se virosy ovocných plodin, kromě výjimek, nepřenášejí. Přenášejí se vegetativními oddělky, tj. odkopky, řízky, rouby, očky, hříženci apod. U viros ovocných plodin známe dosud jen málo živočišných přenašečů. Viros ovocných plodin je velmi mnoho, již dnes jde toto číslo do set, málo z nich je však dobře probádáno. Dosavadní studium viros ovocných plodin je u nás teprve v počátcích, ale již nyní se ukazuje, že je velmi důležité, zejména proto, že při zakládání socialistických velkovýsadeb musíme zvlášť pečlivě dbát, aby základní materiál byl zdravý. Právě při velkovýsadbách by se mohla šířit choroba zvláště rychle. Virosy snadno přecházejí z podnože na roub, některé z nich se rychle šíří i v sadě, třebaže neznáme ještě všechny cesty šíření. Některé virosy se projevují zřetelnými příznaky, jiné bývají v rostlinách skryté, latentní. Ty působí největší obtíže, poněvadž při odstraňování nemocných jedinců uniknou pozornosti. Nejspolehlivější je stále ještě roubovací metoda. Pravidelně – s výjimkou, kdy se nám virosní roub neujme, a musíme použít virosní podnože – roubujeme roub (očko apod.) z nemocného nebo z virosy podezřelého stromu na zdravou podnož. I když nemocné rouby často nesrostou a zahynou, stačí, byly-li živé po delší dobu v těsném styku s odnoží, aby se ochuravění, je-li virové, přeneslo. Použití nemocného roubu je spolehlivější pro šetření o virové povaze ochuravění než použití nemocné podnože.

    Jestliže jsme na novém stanovišti roubovali nemocný roub na zdravou podnož, mohou nastat tři případy:

 

1.      Roub zůstane abnormální, podnož zůstane zdravá. Pak roub pocházel ze stromu, u něhož voda měla genetický původ.

2.      Roub se uzdraví, podnož zůstane zdravá. Pak roub pocházel ze stromu, u něhož vada měla původ ve stanovišti (nedostatek zinku apod.).

3.      Roub zůstane nemocný, podnož onemocní. Pak roub pocházel ze stromu nemocného virovou chorobou.

 

    Pro boj proti virosám jabloní a ovocných dřevin vůbec platí tyto všeobecné zásady:

 

1.       Třeba provést důkladný průzkum všech našich ovocnářských oblastí na výskyt virových a z viros podezřelých chorob;     zvláštní pozornosti zasluhují místa, kde dochází k abnormálnímu prosychání korun, k neplodnosti nebo ke snížené plodnosti i k vadné jakosti plodů. Je třeba věnovat zvláštní pozornost zanedbaným sadům a stromům, keřům a stromům planým a zplanělým z příbuzenstva ovocných plodin. Zvýšenou měrou musíme dbát o zdravotní stav stromů ve školkách.

2.      Matečné stromy, sloužící pro dodávky roubů atd., musí být zdravotně každoročně ověřeny; stromy podezřelé a nemocné musí být z takových dodávek vyloučeny.

3.      Semena třeba brát jen z ovoce stromů, které jsou prokázaně bez virových chorob a chorob z viros podezřelých.

4.      Vegetativně množené podnože musí být zcela zdravé, bez viros.

5.      Ve školkách musí být podnože a stromy, u nichž bylo zjištěno virosní nebo z virosy podezřelé ochuravění, a stromky s nimi sousedící, i když příznaky nejeví, zničeny. Nikdy nesmějí být zcizeny.

6.     Karanténu třeba zostřit zejména v tomto smyslu, aby z obcí, v nichž se vyskytly nebezpečné virosy, nebyl do jiných obcí zasílán ani stromkový, ani jiný rozmnožovací materiál.

7.     Třeba zkontrolovat zdravotní stav mladých výsadeb; z toho nejdříve výsadeb švestkových, třešňových, višňových a slivoňových.

8.      V ovocných sadech, v nichž byly zjištěny ojedinělé virové stromy, třeba je řezat až naposledy, nářadí (nůž apod.) desinfikovat ponořením do 3 % roztoku formalinu.

9.      Virově onemocnělé stromy, zejména jde-li o těžké virosy, třeba ze sadů odstranit i s dosažitelnými kořeny, na prázdné místo po 2 – 3 roky nevysazovat žádný ovocný strom, a později vysadit strom jiného druhu nebo alespoň jiné odrůdy.

10.   Je třeba rozvíjet práce pro zjištění latentních ochuravění.

11.   Stejně je třeba rozvíjet práce pro léčebná opatření proti virosám latentně nebo zřejmě se nacházejícím ve stromcích a roubech, se zvláštním zřetelem na thermotherapii (léčení teplem).

12.   Zanedbané stromy a sady, jako zdroj viros ovocných plodin, třeba odstranit.

13.   V nepřímém boji proti virosám věnovat stromům co největší péči v agrotechnice, výživě atd.

14.   Stromy a keře nutno co nejintensivněji ošetřovat proti hmyzu, zvláště proti hmyzu savému, mezi nímž jsou hlavní přenašeči viros.