Obaleč révový

Sparganothis pilleriana (Den. et Schiff.)

        U nás vždy jen zcela místně se objevující škůdce révy vinné, může však způsobit i větší škody. Není původním škůdcem révy vinné, nýbrž objevuje se na velmi různých porostech rostlin, z nichž může občas nebezpečně přejít na révu.

        S motýly tohoto druhu, velmi proměnlivého ve zbarvení, se u nás setkáváme koncem července a v srpnu. Sedávají za dne na listech révy, ale při nepatrném vyrušení ihned odlétají. Za teplých letních večerů létají ve vinicích, žijíce jen několik dní, nejdéle týden. Páří se a ihned na to kladou oplozené samičky vajíčka na listy, nejčastěji na jejich horní stranu. Jsou vždy nakladena ve skupinách těsně vedle sebe, v počtu 15 – 150 kusů. Jsou oválná, plochá, přiložená k sobě jako tašky na střeše, z počátku zelená jako listy, později, za několik dnů, se jejich barva mění, jsou tmavší, protože se blíží doba líhnutí housenek. Ta nastává obyčejně 3 týdny po vykladení, někdy již po 10 dnech; záleží to na klimatických poměrech. U 34 skupin vajíček nalezených v mělnických vinicích (1947) a vybraných úmyslně podle barvy brzy po vykladení trvala doba líhnutí průměrně 19 dní. Vylíhlé housenky nepřijímají žádné potravy, odlézají ihned na staré révové dřevo, kde si vyhledávají příznivé místo k přezimování ve štěrbinách kůry, zhotovují si každá pro sebe maličký zámotek a v něm přezimují. Na jaře příštího roku, krátce před vyrašením pupenů, vylézají ze zimního úkrytu, rozlézají se po keřích révy a ihned spřádají rašící pupeny nebo jejich lístky, které žírem porušují. Bývá to již dávno po řezu révy, právě v době, kdy se vinaři ve vinicích nejména zdržují, a proto velmi často ujdou tyto první škody housenek pozornosti. V rašících listech vyžírají dírky nebo i velké otvory. Listy bývají znetvořeny, špatně se rozvíjejí a velmi často i prosychají. Větší listy jsou nezřídka spřádány dohromady, poškozené části jejich čepele snadno po přerušení cevních svazků i vadnou a hnědnou. Tyto příznaky bývají zvláště dobře patrné v červnu, kdy jsou již housenky skoro dospělé, kolem 2 cm dlouhé. Vyrušeny ze svého místa žíru, velmi hbitě se pohybují, skoro skákavými pohyby se snaží dosáhnout bezpečí a spouštějí se po vlákně k zemi. Tato jejich vlastnost vedla k lidovému názvu na jižní Moravě i jinde „skokan“; u německých vinařů je podobný název „Springwurm“. Celkem trvá doba jejich žíru dva měsíce, pak se mezi listy zakuklují v lehkém zámotku a po 10 dnech, až dvou týdnech se líhnou motýli. Housenka je velmi proměnlivá ve zbarvení, nejčastěji je šedozelená, s černou hlavou a šíjovým štítem, bývá však i hnědozelená nebo zcela tmavohnědá, vždy však má na těle bradavky se štětinkami. Kukla je podle stáří různě zbarvena. Je buď hnědozelená, na hřbetní straně jsou na hrudních článcích droboučké ostníčky a na povrchu jsou řídké chlupy. Motýl je ve zbarvení velmi proměnlivý, takže těžko chytneme dva jedince úplně stejné. Přední křídla bývají nejčastěji žlutohnědá až tmavohnědá, velmi často s mosazným leskem, zejména u motýlů po vylíhnutí. Kresby na křídlech bývají většinou velmi nezřetelné. Zadní křídla jsou vždy šedohnědá, s červenožlutými třásněmi. Obaleč révový je velmi polyfágní; housenky nalezneme na nejrůznějších rostlinách, což je pro révu tím nebezpečnější, jestliže sousedství vinic je silněji zapleveleno. Na některé, zejména plevelné rostlině se motýl rozmnoží a přeletí k vykladení vajíček do vinic. Všude v sousedství mělnických vinic je obaleč révový rozšířený a místy hojný, ale v poslední době přelétává do vinic k vykladení vajíček již velmi zřídka, zřejmě odpuzován postřikovými látkami. Stejně tak je tomu na Slovensku i na jižní Moravě, kde dříve býval tento škůdce mnohem více rozšířen nežli nyní.

 

        Ochrana: Sběr vajíček, ačkoli jsou dost nápadná, nelze doporučovat, protože je čistě věcí náhody, jestliže je nalezneme. Také kdysi doporučovaný sběr listů s housenkami nutno již zavrhnout. Skutečně účinná je jedině ochrana chemickými přípravky. Postřiky vinic organickým barvivem v zimním období zničí velkou část housenek, přezimujících především na dřevě starých révových matek. Důležitý je též postřik révy po vyrašení, který lze spojit již s postřikem proti roztočům. Podle potřeby nutno postřiky opakovat. Současně uskutečňovaný boj proti obaleči jednopásému v pokrokových vinařských oblastech nedovoluje oběma těmto škůdcům, kdysi hojným, nebezpečně se rozmnožit. Největší naděje na úspěch nejen proti těmto škůdcům vinic, ale též proti peronospoře, poskytuje do budoucna již i u nás vyzkoušené ošetření velkých vinic letecky, které je rychlé a podle dosud provedených zkoušek i mnohem levnější a účinnější.

        Obaleč révový má řadu přirozených nepřátel, z nichž jmenujeme nejčastěji i u nás se vyskytující a pokusně vypěstované lumčíky Phaeogenes melangonus Grav., Pimpla maculator F., P. alternans Grav., P. instigator F., Angitia fenestralis Holmgr., Apanteles albipennis Nees. Kromě toho bývají housenky parasitovány celou řadou chalcidek, z nichž velká část druhů bývá hyperparasitických, parasitujících na larvách uvedených lumčíků. Dokonce bývají někdy housenky parasitovány i kuklicemi a ve vlhkých letech napadány dosud neznámými houbovými chorobami a bakteriosami, při nichž jejich tělo změkne a nakonec se rozloží.