Zlatohlávek huňatý
Epicometis hirta (Poda)
Objevuje se u nás všude každým rokem, v letech extrémně suchých, jako r. 1947, i v nebývalé míře, takže může způsobit i obrovské, ovšem jen místní škody (na jižním Slovensku v r. 1947 na kvetoucím žitě). Setkáme se s ním obyčejně až koncem dubna av květnu na prvních květech podbělů, pak na kvetoucích trnkách a na jiných květech. Na květech jabloní, švestek a zejména velkoplodých jahodníků může způsobit velké škody: ožírá především tyčinky; tím by mnoho neškodil, ale svou neobratností ulamuje i pestíky, zejména v květech jabloní, jahodníků a třešní; objeví-li se ve velkém množství, způsobuje tím citelné škody. Je jen 8 – 12 mm dlouhý, 5 – 6 mm široký, celý černý a hustě porostlý šedobílými nebo šedožlutými, poměrně dlouhými chloupky; na zadní polovině krovek je několik bílých skvrnek. Samička klade v červnu vajíčka do půdy, nehluboko, jen 2 – 3 cm pod povrch. U ponrav tohoto brouka nebylo zatím nikde pozorováno, že by se živily kořeny zdravých rostlin, takže je můžeme pokládat za neškodné.
Ochrana: Sběr brouků je vždy doporučitelný, podobně jako u listokazů, především ráno. DDT přípravky zklamaly úplně, pravděpodobně pro značné ochlupení celého povrchu těla. Arsenové přípravky se také neosvědčily. Ještě nejlepších výsledků v ovocnářství bylo dosaženo při použití přípravků E 605-forte, byl-li postřik opakován několikráte po 8 – 10 dnech.