Bejlomorka švestková

Ischnonyx (Asphondylia) prunorum Wachtl

        Druh velmi málo rozšířený a zjištěný u nás jen na několika málo místech (Švamberk, Ševětín v jižních Čechách). Vyskytuje se nejen na švestkách, ale především na slívách a na myrobalánu. Larvy vyvolávají malé pupenové hálky, ve které se promění celý napadený pupen, do něhož samička vložila vajíčko. Nitro pupenu je vystláno myceliem hub. V srpnu zastihneme v rozříznutých pupenech již dospívající sklovitě lesklé, bělavé larvy, které se na místě žíru kuklí. Kukla před vylíhnutím dospělé bejlomorky je živě pohyblivá, proděraví stěnu hálky a vysune se napolo ven. Houba, která vyplňuje nitro hálky, žije v symbiose s larvami; nikdy nenalezneme hálku jen s larvami bez hub a naopak. Zárodky houby ulpí na těle larvy, později kukly, a dostávají se též na tělo bejlomorky, s kterou jsou zaneseny na jiné dosud nenapadené rostliny. Mluvíme v tomto případě o mycozoocecidiích čili hálkách vyvolaných soužitím-symbiosou hub a hmyzích larev. Při tom nutno podotknout, že se houba na tvorbě hálky neúčastní, podhoubí slouží larvě za potravu. Jde tedy v podstatě o podobný zjev, jaký je uveden u drtníka ovocného, jehož larvy jsou v chodbách živy z porostů ambrosiových hub.

        Pozoruhodné je, že některé keře sliv, většinou planě rostoucích, jsou napadeny tak silně, že téměř každý pupen je změněn v hálku, zatím co sousední keře mohou být zcela ušetřeny. Tento škůdce nemá pro praxi celkem významu, je uveden jen pro úplnost.