Pilatka angreštová

Pristiphora pallipes Lep.  

        Škodí zcela podobně jako pilatka rybízová, je však menší a u nás méně hojná. Sameček je dlouhý 4,5 mm, samička 5,5 mm, v rozpětí křídel dosahuje 14 – 16 mm; je četný, tykadla má na svrchní straně hnědá, na spodní straně světlejší, nbohy jsou černé, jen chodidla zadního páru jsou jasně žlutá. Zavalitější samičky mají nohy žluté s hnědorůžovými holeněmi. Létá v květnu, vždy později než pilatka rybízová a má též dvě pokolení do roka. Samička klade vajíčka na okraj angreštových listů, vkládajíc je pod kapsičkovitě naříznutou pokožku, takže nejsou na listech viditelná. Jsou nepatrných rozměrů (1 x 0,4 mm). Jedna samička jich naklade až 50. Po 8 – 11 dnech se z nich líhnou housenice, které jsou v dospělosti 1 cm dlouhé, špinavě zelené, s tmavou hlavou. Dospívají v 12 – 18 dnech, tedy dříve než u pilatky rybízové. Kuklí se v půdě, zámotek je vejčitý, 5 mm dlouhý. Housenice prvního pokolení mívají zámotky často na listech, kdežto ve druhém pokolení se kuklí vždy v půdě. U tohoto druhu je běžným zjevem partenogenese; líhnou se jen samičky, které kladou vajíčka bez oplození. Teprve ve druhém pokolení se líhnou i samečci a dochází k oplození.

        Ochrana je stejná jako u pilatky rybízové.

         Velmi podobným druhem, taktéž na rybízu žijícím, je pilatka skvrnitá, Pteronidea leucotrocha (Hartig), jejíž housenice mají zelenou, černě skvrnitou hlavu. Má jen jedno pokolení do roka. Tento druh se objevil u nás několikrát ve větším rozsahu pouze na Nymbursku (1950).