Drvopleň hrušňový

Zeuzera pyrina L. 

Nebezpečný škůdce ovocných stromů; housenka vyhlodává ve dřeni slabších větví nebo kmínků mladých stromků až 35 cm dlouhé, jako tužka silné chodby, v nichž se i kuklí. Napadená větev nebo stromek pozvolna odumírá nebo je později napaden kůrovci. Středně velký noční motýl, rozšířený v celé Evropě, Malé Asii, sev. Africe (zde zasahuje až hluboko do saharských oas), na východ sahá hranice jeho rozšíření do střední Sibiře, Koreje a Japonska. U nás je místy hojnější, ale většinou se objevuje ojediněle; spíše se setkáváme s jeho housenkami, motýl je ovocnářům většinou neznámý. Sameček je vždy značně menší než samička, zbarveni jsou oba stejně. Křídla jsou poměrně úzká, bílá, s ocelově modrými nebo modrozelenými lesklými tečkami, zadeček bývá celý černomodrý, do zelena měňavý, bíle kroužkovaný. Skvrny na zadních křídlech jsou méně výrazné, mlhavé. Na hrudi bývá nejčastěji šest větších černomodrých skvrn ve dvou řadách. Sameček dosahuje délky těla 25 mm, v rozpětí křídel 50 – 53 mm, samička má tělo 34 – 38 mm dlouhé a v rozpětí křídel dosahuje 7 cm i více. Obě pohlaví jsou dobře rozlišitelná nejen podle velikosti a tvaru zadečku, ale též podle tykadel. U nás se setkáváme a motýly od konce června do poloviny srpna. Za dne sedávají na kmenech stromů (nejčastěji při zemi) s křídly těsně přiloženými k tělu, takže se jeví jako úzká bělavá skvrna. Za večera a v noci létají především samečci a přilétají často i ke světlu. Hned po páření klade samička značně vysunutelným kladélkem do štěrbin kůry, k pupenům a na jiná místa vajíčka vždy jednotlivě nebo v malých skupinách, celkem 150 – 800 vajíček, a to v časovém rozpětí několik týdnů. Za 10 až 14 dní se z vajíček líhnou housenky, které jsou červenožluté, prožírají se do dřeně slabých letorostů a vyžírají ji v délce několika cm. Napadený letorost zpravidla uvadne (pozor, snadná záměna s jinými škůdci podobně žijícími, zejména s nesytkami, bodruškou a u peckovin i s molem broskvoňovým!). Rostoucí housenky mění místo žíru a vyhledávají si postupně silnější letorosty. Dvakrát přezimují a ve druhém roce dosahují délky 4 – 6 cm, jsou voskově žluté, s lesklými černými bradavkami na těle, s černohnědým lesklým šíjovým štítem a hlavou a stejně zbarvenou ploténkou na posledním článku zadečku. V té době žije housenka již v silnějších větvích, nejčastěji na prst tlustých, v nichž si vyžírá chodbu až 35 cm dlouhou, jako tužka silnou, směřující vždy ve směru růstu. Trus je odstraňován z chodby dírkou, která je občas zapředena hustým, hedvábně lesklým pletivem, takže otvor je nenápadný. Trus je oranžově žlutý, podobný krupkám, které padají na zem a nejčastěji prozrazují místo žíru, ležící kolmo nahoře. Poškozená větev bývá tak nenápadná, že dá někdy dost práce objevit místo, kudy je občas ostraňován trus, protože je zamaskováno drtí a předivem. Chodba bývá většinou rovná, málokdy křivolaká. Přednostně jsou napadány větve menšího průměru, nejčastěji 1 – 4 cm silné. V květnu třetího roku se housenka, která dvakrát přezimovala, kuklí, a to vždy na konci chodby v místě, kudy byl odstraňován trus. Kuklí se v zámotku zhotoveném z pilinovitých drtin a vláken. Hlavový konec kukly a zámotku je těsně na konci chodby, kudy se kukla těsně před líhnutím motýla vysune napolo ven, načež se v málo okamžicích líhne motýl. Dřívější tvrzení, že drvopleň hrušňový napadá stromy onemocnělé, není správné. Zjistili jsme, že naopak nejčastěji napadá stromky zdravé, s oblibou vřetena jabloní do stáří 9 let. Zdá se, že nejčastěji bývají napadány stromky v přehoustlých výsadbách a rostoucí na vlhčích místech. U nás jsou napadány nejčastěji jabloně a hrušně, ale i jiné listnáče, jako vlašský ořešák, jilm, jírovec, černý rybíz a dokonce i jmelí bílé a smrk. Celkem je známo přes 150 různých hostitelů.

Ochrana: Housenky ničíme odřezáním napadených větví, po jejichž podélném rozříznutí housenky snadno nalezneme a usmrtíme. Nechceme-li obětovat celou napadenou větev, možno housenku zahubit drátem, který vsuneme, do chodby. Drát musí být dost pevný a přitom dostatečně ohebný, jestliže je chodba křivolaká. Housenky možno však zničit i jinak. Stačí vsunout do chodby zrnko paradichlorbenzenu a dírku zalepit, aby sblimovaný plyn unikal jen dovnitř chodby. Stačí na zahubení housenky. Vždy však větev napadená starší housenkou zakrátko odumře, takže je lépe vždy odstranit. V Palestině dosáhli dobrých výsledků při hubení housenek malými dávkami kyanidu vápenatého vsunutého do děr, které pak byly ucpány. Toto opatření je třeba učinit včas. Stromy zachráněné zničením housenek však vždy podléhají v příštích letech kůrovcům. Jen tehdy, byly-li zničeny housenky rok staré, je u stromků dobře vyživovaných naděje na vyléčení rány, takže po letech se místo napadení ani nepozná. Nutno konstatovat, že ovocné sady ošetřované pravidelnými postřiky nejsou nikdy tímto škůdcem vážně ohroženy.

Drvopleň hrušňový má mnoho přirozených nepřátel. Hodně housenek objeví a zničí strakapúdi.Z cizopasníků byly zjištěny druhy Ichneumon abeillei Berl., Lithomastix truncatellus Dalm., Schreineria zeuzerae Ashm. a jiní.