Nektriová rakovina ovocných stromů

Nectria galligena Bres., Nectria ditissima Tul. 

    Tato nemoc je působena poloparasitickou houbou z pyrenomycetové skupiny (tzv. tvrdohouby). Houba podle svého vřeckového stadia nazvaná hlavěnka rakovinná (Nectria galligena Bres. et al.) napadá nejvíce jabloň, méně hrušeň a třešeň, z neovocných listnáčů pak buk, jilm, olši, platan. Druh Nectria ditissima Tul. žije a škodí podobně, je však daleko vzácnější.

    Rakovinou rozumíme poškození kmene nebo starších větví, při němž se kůra trhá, stromy vytvářejí na okrajích vzniklé rány hojivé pletivo z tenkostěnných buněk, které však opět odumírá; tvoří se pak pletivo nové a dochází tak k rakovinným ranám a k rakovinným nádorům. Na letorostech, které jsou rovněž napadány, pletivo nebují, proto rakovinné nádory nalezneme až na starších větvích, jejichž pletivo, zavalujíc ránu, vytváří vlastní rakovinné novotvary. Houba není přísným parasitem, schopným napadnout neporušené pletivo kůry. Je ve skutečnosti až parasitem druhotným, především parasitem na ranách. Bez poranění – třeba mikroskopického – není uvedená houba s to, aby nakazila rostlinu v normálních podmínkách prostředí. K činitelům, které takové poranění, umožňující nákazu, zvláště působí, náleží mráz, kroupy, strupovitost – fusikladium a činnost některých živočišných škůdců. Ranami, které otevřela ložiska fusikladia, vniká nutrie do větví, při tom – podle některých autorů – cizopasí na podhoubí fusikladia. Zcela výjimečně – neměli jsme dosud příležitost pozorovat to u nás – cizopasí i na plodech. Často proláknutí kůry kolem pupenů na letorostech i na starších větvích, podobné mrazovým deskám, bývá někdy prvním příznakem ochuravění.

    Rakovinné rány a novotvary na nich vznikají podle toho, jak bylo pletivo poškozeno a jak postupuje hojivý, třeba neúspěšný proces; buď zůstávají otevřené, s dřevem namnoze obnaženým – rakovina otevřená – nebo jsou uzavřené. Podle hloubky a rozsahu rány rakovinných závalů může dojít až k úplnému podvázání přívodu živných látek do větve a větev nad ranou hyne nebo hojivé pletivo ránu překlene, stýká se, ale nesrůstá, nabývá ve tvaru boulí různě velikých (podle tloušťky větve) a zvrásněných, uprostřed často prohloubených – rakovina uzavřená, uzlovitá, kloubovitá, s hlubší rýhou valů. V těžké, tzv. studené, tj. bakterijním životem chudé půdě nebo v půdě zamokřené, s nepropustnou spodinou, vápnem i draslem chudé, jednostranně přeživené dusíkem, zejména dodávaným v organických hnojivech, ve studených a vlhkých polohách, u stromů poraněných (při obdělávání půdy, česání) dochází k rakovině právě tak, jako při poranění způsobených mrazem, přesazováním a hlubokým zasazením (utopením) stromů. V drsných a vlhkých polohách, např. v mrazových kotlinách, trpí stromy rakovinou více. Nedostatečné prosvětlení koruny, stinná poloha, příliš hustý zápoj, přílišná blízkost lesních porostů, severní svah, podvýživa i moniliosy mohou vznik rakoviny podporovat. Nestejnoměrné stárnutí kůry a dřeva u kmene některých odrůd jabloní a hrušní mohlo by rovněž vésti k rakovinné nákaze (u takových odrůd bylo by vhodnější vyvést podnož až pod korunku nebo štěpovat na mezišlechtěnou odrůdu). Jmenované houby, obvykle u nás Nectria galligena Bres., vzácně i Nectria ditissima Tu. se sice vyskytují jako druhotní parasiti (přidružení k poškozením, která byla vyvolána uvedenými škodlivými vlivy), mohou však napadnout stromy i jako přísní parasiti, jsou-li pro to na kmenech a větvích stromu podmínky (rány jakéhokoliv původu). Jsou pak s to, aby napadly i zdánlivě zcela neporušené pupeny a korové pletivo v jejich sousedství; vnikají dovnitř i rankami po listech odpadlých, zejména pak po násilném a předčasném podzimním olistění. I na to je třeba dbát – třebaže dosud není věc vědecky prošetřena – že i původce rakoviny, houba Nectria galligena Bres., tvoří různé rasy a biotypy: proto přeprava stromků i roubů z poloh hostících zvláště zdatné (virulentní) rasy do poloh ušetřených těchto nemocí by měla podléhat kontrole. Hlívěnka rakovinná by však mohla být zavlečena do sadu i jinak: vegetuje i na hnijících plodech a v jádřincích zdánlivě zdravých plodů.

    Houba Nectria galligena Bres. vytváří na napadených větvích dvojí rozmnožovací formy. Vedlejší plodní formou je stadium nazývané Fusarium wilkommii Lind., které se vyvíjí na jaře a v létě již na prvotních proláklinách na okrajích rakovinných ran na mladých větvích (též na scvrklých jablkách), v zimě tvoří běložlutavé až bělavé, okrouhlé, ploše vyklenuté polštářky (stromata, sporodochie). Na jejich povrchu se na koncích vztyčených vláken podhoubí odškrcují 5 – 6buněčné, srpkovitě ohnuté letní výtrusy – konidie. Tyto konidie jsou strhovány větrem, splavovány vodou, roznášeny hmyzem (stejně jsou rozšiřovány i výtrusy vřeckové). Polštářky se tvoří hlavně na odumřelé kůře. Na jaře příštího roku, ve vlhkých a studených letech již na podzim a v zimě vybujejí v rakovinných ranách a trhlinách kůry často ve velké hojnosti kulovité až vejčité, sotva ½ mm velké, višňově až temně červené polštářky podobné vajíčkům svilušky ovocné. Na jejich povrchu jsou pak bradavičkové plodničky (perithecie) s vřecky, které obsahují výtrusy (askospory). Askospory zrají k jaru, jsou pak vymršťovány z plodniček a rozšiřují nákazu.

    Ochrana proti této u nás sice všeobecně, více však podhorských a horských než nížinných krajinách rozšířené nemoci, objevující se zejména na jabloních a zvláště u některých jejich odrůd, musí být tam, kde se trvale vyskytuje a působí škody, řízena komplexně. Podklady pro ni byly již vysloveny v předešlých odstavcích této kapitoly. Zde ji doplňujeme.

    Poněvadž houba nežije jen na ovocných dřevinách, ale i na jiných listnáčích, např. na bucích, nedoporučují se takové listnáče do blízkosti sadů (buk kromě toho láká chrousty, je pro ně lapací rostlinou; podobně je tomu ve vztahu k rakovině). Volba správného stanoviště je základní podmínkou pro ochranu proti rakovině. Stejně důležitá je volba odrůd proti rakovině odolných nebo jí málo trpících. Náchylnost se mění: v některém kraji může být některá odrůda náchylná, v jiném odolnější (to platí např. o Gravštýnském, Nonnetitu). Místní zkušenosti, pokud existují, jsou zde směrodatné, ne rozhodující: Panenské české na dobrém stanovišti bylo zcela uchráněno rakoviny, na nevhodném stanovišti, několik set metrů vzdáleném, však těžce rakovinou postiženo. Též podnož má podle zpráv vliv na odolnost roubů. Např. šlechtěnci na EM IV a EM VII jsou náchylnější než na EM 1 a EM V. Rovněž šlechtěnci na EM XVI jsou náchylnější než na EM XV.

    V preventivní ochraně třeba postupovat podle základních, již dříve vytčených směrnic. Dokonalá agrotechnika – zvláště se zdůrazňuje bohatá výživa draslem – je první podmínkou ochrany. Opakované postřiky měďnatými postřiky, zvláště na podzim a na jaře, zmirňují nebezpečí nákazy. Stejně se uplatňují i sirnaté přípravky. Silně napadené větve třeba odřezat a spálit, rakovinná místa hladce nožem vyřezat do zdravého dřeva, desinfikovat (ODNC, karbolineum, ocet, zředěná kyselina octová, 2 % síran měďnatý apod.). Nůž použitý k ošetření ran desinfikovat plamenem nebo aspoň ponořením do formalinového roztoku (1/2 l 40 % formalinu ve 20 l vody), zvláště při přechodu od onemocnělého stromu na zdravý.