Hnědý mol jabloňový – Molovenka hnědá

Antophila pariana Clerck

        Silně napadené jabloně mají zejména v letních měsících listy do rezava ožrané, skeletované, jako ohněm sežehnuté. Je to typickým příznakem napadení housenkami tohoto škůdce, který má u nás dvě, výjimečně i tři pokolení do roka. V některých krajích, zejména v těch, kde je ochrana ovocných stromů zanedbávána, především pak v silničních jabloňových stromořadích, je tento škůdce velmi rozšířený, v některých letech velmi nebezpečný. Jeho zvýšený žír ve druném pokolení může mít v suchých letech za následek snadné pomrzání stromů, které mohou být v příštím roce napadeny kůrovcem.

        Motýl rozšířený po celé Evropě a Asii, byl zavlečen též do Severní Ameriky. V rozpětí křídel dosahuje 12 – 13 mm, tělo je dlouhé 4,5 – 6 mm. Tělo i křídla jsou hnědé, se slabým kovovým leskem. Hlava má na spodní straně bílé, odstávající šupinky. Šedobílé šupinky jsou místy také na křídlech i na nohou. Příčky na křídlech jsou nezřetelné, hnědé. Motýli druhého pokolení, výjimečně až třetího pokolení, přezimují na chráněných místech buď zalezlí pod odchlípenou starou kůrou, nebo velmi často v hromadách navátého suchého listí. Z úkrytů vylézají na jaře a v květnu, po páření kladou samičky vajíčka vždy jednotlivě na spodní stranu listů, blízko hlavního listového nervu. Vajíčko je polokulovité, žlutozelené, pouhým okem nesnadno viditelné. Udává se, že přezimovavší samička naklade jen 9 vajíček, kdežto samičky druhého pokolení jsou nejméně 6krát plodnější. Housenky se z vajíček líhnou po 5 – 10 dnech. Před vylíhnutím je vajíčko až brunátně červené. Vylíhlá housenka je bělavě žlutá, se slabým hnědočerveným odstínem; má 3 páry noh a 5 párů ponožek. Hlava je světle hnědožlutá, oči černé. Na článcích těla jsou četné bradavky s chloupky. Vylíhlá housenka je 0,8 mm dlouhá a 0,13 mm široká, nejširší je na hlavě a na hrudních článcích. Při růstu mění své zbarvení, takže v dospělosti je již pestře zbarvena. Do druhého svlékání žije na spodní straně listů a skeletuje listová pletiva; po druhém svlékání se stěhuje na horní stranu listu. V té době dospívá, je žlutozelená, s tmavším podélným hřbetním pruhem a s velikými černými bradavkami na každém článku. Hlava je žlutohnědá. Na líci listu nejprve také skeletuje listová pletiva, později žije v rourkovitě zahnutém okraji listu a přes den se často zdržuje při konci listové čepele, sedíc v lehkém předivu podél hlavního listového nervu. Je-li vyrušena, opouští hadovitým pohybem rychle své místo a spouští se po vlákně dolů. Kuklí se v bělavém zámotku na listě a zakrátko, u nás obyčejně za 14 – 18 dní, se líhnou motýli druhého pokolení. Celý vývoj jednoho pokolení, od vajíčka do dospělého hmyzu, trvá u nás obyčejně 32 – 42, průměrně 37 dní. Druhé pokolení je v červnu až v srpnu, třetí jen ve velmi teplých oblastech od srpna do září. Jak uvedeno, motýlci druhého, eventuálně třetího pokolení přezimují. Hnědý mol jabloňový napadá především jabloně, mnohem méně třešně, zcela ojediněle hrušně, objevuje se však také na neovocných listnáčích, např. na hlohu a na jeřábu.

 

        Ochrana: Postřiky před květem a po květu arsenovými přípravky nebo přípravky dotykovými, zejména DDT. Velmi dobře se osvědčuje 1 % Dynol, který, použit proti obaleči jablečnému dva nebo tři týdny po odkvětu jabloní, omezí současně výskyt hnědého mola ve druhém pokolení často na nejmenší míru, zatím co stromy nestříkané mohou být housenkami tohoto pokolení ožrány tak, že se jeví jako sežehnuty ohněm. Po postřiku arzeničnany se housenky velmi často spouštějí po vláknech k zemi. V těch případech nutno zabránit jejich návratu do koruny lepovým pásem. Po postřiku Dynolem se chovají stejně, jenže v tomto případě všechny hynou, neboť jsou na přípravky DDT velmi citlivé. Dobře se osvědčily i přípravky dotykové (tabákové nebo E 605), které možno kombinovat s fungicidy.

        Hnědý mol jabloňový má mnoho přirozených nepřátel, kteří velmi často zabraňují opakování silných výskytů v příštím roce. Housenky a kukly bývají silně parasitovány lumky: Habrobracon gelechiae Ash., Dioctes obliteratus Cr., Exochus propinquus Cres., Epiurus indigator Cres., Dibrachys boucheanus Ratz., Apanteles impuls Nees., Pimpla maculator F. aj. Z dvoukřídlého hmyzu zjištěni tito parasiti: Exorista pyste Walk., Phorocera tortricis Coq., Nemorilla maculosa Meig. Housenky bývají někdy velmi silně vysávány dravými plošticemi rodu Podisus aj. Nutno poznamenat, že deštivé léto omezí do značné míry vývoj druhého pokolení tohoto škůdce, zatím co v letech suchých je průběh vývoje druhého pokolení rychlý a může dojít (1947) i k výskytu třetího pokolení (jižní Morava, Slovensko).