Mšice maliníková
Aphidula idaei (v. d. Goot)
Mladé větévky maliníkové, zřídka i rub listů, bývají úplně pokryty drobnými mšicemi tohoto druhu už brzy po vyrašení listů v květnu. Napadené listy a celé letorosty se zkrucují, výhony v růstu do délky zakrsávají, jsou zkřivené. Mšice přenášejí i nebezpečné virosy.
Přezimují šedozelená oválná vajíčka nakladená jednotlivě u listových pupenů. Z nich se na jaře líhne larva, která brzy dospívá v samičku, která je živorodá, 1,8 – 2,2 mm dlouhá, světle zelená, na hřbetě tmavěji mramorovaná, oči jsou černé, tykadla světle zelená, povrch těla má voskový nádech. Žije na spodní straně listů, které se zkrucují; jsou hojně navštěvovány mravenci. V letních měsících se shromažďuje velmi početné potomstvo i na osách letorostů. Počátkem května se objeví okřídlené živorodé samičky. Zastihneme je nejen na malinících, ale i na jiných růžokvětých rostlinách, velmi často na růžích. Sem mohly i přeletět z maliníků, nejde však o migraci, protože na každém z těchto hostitelů může žít tato mšice po celý rok. Okřídlená živorodá samička je o něco menší, je 1,5 – 2,3 mm dlouhá a 5,5 mm v rozpětí křídel. Hlava a štít jsou černé, zadeček žlutozelený, tmavěji mramorovaný, oči jsou hnědočervené, nohy žluté nebo žlutozelené, chodidla opět černá. Druh u nás lze zabránit postřikem dotykovými přípravky v době vegetace, byl-li promeškán předjarní postřik keřů organickými barvivy nebo karbolineem.