Rzivost rybízu a angreštu

Puccinia sp. 

        Rez rybízová (Puccinia ribis DC.) patří mezi houby stopkovýtrusé (Basidiomycetes), řád Uredinales (Pucciniales). Je to přísný cizopasník, je tedy s to napadnout i jinak zdravé rostliny. Na jaře jsou na listech, někdy též na bobulích, drobné žluté skvrnky, na nich asi za 10 dnů se vytvoří kupky z drobných pohárků – prášilky (aecie). Napadené bobule jsou znetvořeny, listy opadávají. Z Prášilových výtrusů se nákaza na rybíz dále nešíří, poněvadž tato rez má na rybízu jen jedno pokolení do roka. Prášilkové spory nakazí ostřice, na nich se vyvinou v létě napřed světle hnědé, tečkovité kupky jednobuněčných letních výtrusů (uredospor), později se tvoří v červenohnědých protáhlých ložiskách kyjovité dvoubuněčné zimní výtrusy (teliospory). Na ostřicích zimní výtrusy přezimují a na jaře výtrusky (basidiospory) z vyklíčených teliospor opět nakazí rybíz. Doba, po kterou se na jaře nákaza děje, trvá až 6 týdnů. Nákaze nejvíce svědčí teplé a vlhké počasí. Může k ní dojít i z ostřic vzdálených.

        Rez angreštová (Puccinia pringsheimiana Kleb.) má biologii podobnou a též podobně škodí, napadá však angrešt.

        Obě skupiny těchto rzí jsou u nás výjimečnými škodlivými činiteli. Někdy se u nás tyto choroby vyskytnou o něco silněji na pozemcích, v jejichž blízkosti jsou silně napadené ostřice. Tehdy je nutno ostřice vyhubit, pozemek odvodnit, bohatě vápnit a osít ušlechtilými travinami. Nákazu lze tlumit i posečením ostřic a zneškodněním ostřicového sena ještě před vývinem zimních výtrusů. Pokud jde o ojedinělý výskyt na rybízu a angreštu, doporučuje se napadené listy a plody otrhat a zničit. Částečně chrání rybízy a angrešty též postřik 1 % bordóskou jíchou nebo měďnatými poprašky při rašení listů a po druhé asi za 20 dní, tj. před květem. U odrůd angreštu, které měďnaté přípravky nesnášejí, bylo by třeba použít přípravků sirnatých.