Ochrana zdraví lidí, domácích zvířat a užitečných živočichů při chemickém ošetřování ovocných rostlin

        Je povinností každého odpovědného pracovníka, aby při postřicích a popraších ovocných rostlin chránil zdraví všech pracovníků. A nejen zdraví, ale i oděvy apod. (orthopřípravky barví žlutě pokožku, oděv). Proto, i když se stříká prakticky nejedovatými přípravky, jako je karbolineum na ovocné stromy, třeba se postarat o řádné nepromokavé oděvy, gumové pláště a boty, nákrčníky, manžety, ochranné stříšky na oči, někdy i polomasky nebo masky, vždy rukavice, za mrazu teplý volný oděv.  Tím spíše to platí pro práci s prostředky jedovatými. Při práci je zakázáno kouřit, jíst, pít, po ruce musí být stále teplá voda, mýdlo, umyvadla, sprchy, aby ihned po skončené práci se pracující mohli důkladně omýt. Při používání karbolineí a zvláště přípravků kombinovaných (karbolineí a orthopřípravků) docházívá u některých citlivých lidí k spálení, ba i k zánětům kůže (někdy i tehdy, když po postřiku karbolineem stříkali téhož dne nebo následujícího orthopřípravky). Je to následek „fotosensibilisace“: dostavuje se zvláště při postřiku za slunečného počasí po předchozím oblačném údobí, kdy kůže je za účinku slunečních paprsků zvýšenou měrou citlivá na účinek látek obsažených v postřikových jíchách. Ačkoli normálně stačí ochrana kůže proti leptavým účinkům důkladným vetřením tuku (vaseliny nebo masti ze želatiny, glycerinu, kyseliny borité apod.), v těchto případech nestačí a je nutno sáhnout k zakrytí kůže temnou hmotou, tj. namazat např obličej kamnářskou hlinkou, aby sluneční paprsky nedopadaly přímo na kůži. Je nepřípustno stříkat za větru, aby nebyla potřísněna kůže, oči, ústa apod.; mimo to je postřik za větru nedokonalý a tekutinou se mrhá. Při používání organických fosforečných přípravků musíme se přesně řídit předpisy ministerstva zdravotnictví o přípustné konsumaci plodů postříkaných rostlin i o ochranných opatřeních pro pracující. Přípravky DDT jsou prakticky nejedovaté. Jsou-li však vdýchány ve větším množství v práškovitém stavu, mohou se stát škodlivými i pro člověka. Jedovatými se stávají, jsou-li smíšeny s tukem (např. chléb namazaný máslem a poprášený přípravkem DDT). Přípravků arsenových a jiných jedovatých látek smí být používáno rovněž jen podle přesných předpisů, nejvýše do 6 týdnů před konsumací postříkaných plodů, listů apod. Všechny přípravky mají být řádně uloženy, jednak aby se jejich účinek nesnižoval, jednak aby nemohlo dojít k otravě lidí či domácích zvířat. Třeba se zde řídit platnými předpisy. Organická barviva (orthopřípravky, soli dinitroorthokresolové) jsou ve vyschlém stavu nebezpečně zápalná a výbušná. Proto také zbytky přípravků a jejich jích musí být zcela zneškodněny. Dále je třeba pamatovat na kvetoucí rostliny v podkultuře nebo v těsném sousedství, kam by se mohl dostat postřik nebo popraš a otrávit včely. Postřiky takovými přípravky těsně před květem jsou pro včely nebezpečnější než po květu, kdy již včely hledají na stromech jen sladké výkaly mšic pro produkci spadkového medu. Jsou-li pod stromy kvetoucí plevele uzavírající na noc květy, např. pampelišky, je nepřípustné postřikovat nebo poprašovat stromy pro včely jedovatými přípravky během dne, nýbrž až večer, po uzavření květů těchto plevelů. Poněvadž včely, zejména v suchých údobích, by se mohly otrávit i rosou pod stromy ošetřenými jedovatými přípravky, je třeba se postarat o vydatné napájení včel již před úly. Pícninu, např. trávu, kterou pod ovocnými stromy zasáhl i nejedovatý přípravek, např. sirnatý nebo měďnatý, nedoporučuje se zkrmovat domácím zvířatům dříve než po týdnu. Ovce jsou citlivé na přípravky obsahující sloučeniny měďnaté. Mladý dobytek je citlivější než starší. U jedovatých přípravků je třeba při zkrmování dodržovat stejnou lhůtu jako při konsumaci ovoce lidmi.

        U jednotlivých přípravků jsou uvedeny jejich vlastnosti, zejména též jedovatost. Rozeznáváme látky silně a mírně jedovaté podle hranice snesitelných dávek a dávek smrtelných. Otrava může být akutní nebo chronická, vleklá – k takové vleklé otravě docházelo např. při neopatrném používání arseničnanu vápenatého; otrava se mimo jiné projevovala i keratosou, tj. zrohovatěním kůže dlaní apod. Některé jedy, např. fluorové, selenové sloučeniny jsou nebezpečné svým postupným hromaděním – kumulací – v organismu. Jedovaté přípravky používané v ochraně rostlin se rozdělují na několik skupin (POSPÍŠIL, 1954). V první skupině jsou jedy, které působí převážně tehdy, vnikly-li do zažívacího traktu. Sem patří např. sloučeniny arsenu. Nastává nechuť k jídlu, poruchy zažívacího ústrojí, kožní vyrážky, záněty nervů, obrny. V druhé skupině jsou látky, které působí převážně vniknutím do dýchacího ústrojí. Sem patří např. kyanovodík a sirouhlík, který napadá hlavně nervový systém; kysličník siřičitý, působící záněty dýchacích cest; formaldehyd působící podobně. Při otravě dostavuje se zvracení, poruchy dýchání, křeče, záněty nervů, plicní oedemy. Ve třetí skupině jsou látky, které jsou vstřebávány pokožkou nebo se do těla dostávají různým způsobem. Sem patří např. rotenon (z tropické rostliny Derris); nikotin, dehtové oleje (v karbolineích) vyvolávající při dlouhotrvajícím působení ekzémy; nitrované kresoly, soli dinitroorthokresolu (organická barviva; pod tímto jménem byly původně zavedeny do ochrany ovocných plodin), které při neopatrném zacházení by mohly působit otravy jater a ledvin i kožní vyrážky; chlorované uhlovodíky (DDT – dichlordifenyltrichlorenthan, HCH – hexachlorcyklohexan neboli hexachloran), které působí až ve velkých dávkách nebo ve směsi s tuky; i v menším množství mohou však působit jedovatě na malé savce. Zejména vážnými jedy jsou organické přípravky fosforečné, působící akutní otravy. Sem patří na příklad hexaethyltetrafosfát (HETP), tetraethylpyrofosfát (TEPP), přípravky typu Parathion (p-nitrofenyldiethyl-monothiofosfát), typu Pestox III nebo XIV (bisdimethylaminofluorfosfinoxyd). Organické sloučeniny fosforu inhibují cholinové esterázy, otrava u člověka je při včasné pomoci reversibilní, tj. otrávený se uzdraví. Příznaky: dávení, střevní bolesti, přecitlivění, křeče, cyanosa, následuje ztráta vědomí a smrt. V každém podniku má být lékárnička obsahující mimo jiné: 5 % roztok bikarbonátu proti alkalickým jedům, jednopromilový roztok manganistanu draselného proti oxidovatelným jedům a tzv. universální směs (1 díl MgO, 1 díl taninu + 2 díly taninu a 2 díly aktivního uhlí, dávka 15 g se rozpustí ve sklenici teplé vody), která pohlcuje a neutralizuje kyselé látky. Pracuje-li se i s organickými sloučeninami fosforu, třeba míti po ruce jako protijed i atropinové tabletky.

        Málo zkušeností máme s ochranou přirozených nepřátel škůdců a chorob. V Rusku např. vysazují na citronících uměle množeného užitečného brouka Cryptolaemus sp. k ničení červců teprve a tehdy, když již provedli chemické zákroky proti červcům. Tím tohoto svého pomocníka nezničí a výhodně kombinují boj biologický a chemický. Lumčíka Aphelinus mali, ničitele krvavé mšice, můžeme v potřebném množství uchovat v chráněném prostoru na odřezaných větvích, napadených krvavou mšicí a chovajících hojné množství lumčíka. Nezničíme ho ani postřikem orthopřípravky, postřikem karbolinei zahubíme ho jen částečně. O jeho dalším rozvoji rozhodne spíše ráz počasí než jeho počáteční množství.