Čarověník třešňový

    Taphrina cerasi (Fuck.) Sad. 

        Puchýřnatec třešňový, Taphrina cerasi (Fuck.) Sad., je vřeckatá houba (Ascomycetes) z čeledi Taphrinaceae, příbuzná puchýřnatci broskvoňovému . Je to houba u nás nehojná v nížinách, hojnější je v podhůří, napadajíc spíše jen jednotlivé stromy třešní a višní, vzácně cizopasí též na některých jiných druzích z rodu Prunus. Základy onemocnělých větévek bývají ztlustlé, růst větévek je vzpřímený, vyvíjí se hojně listových pupenů, ale nevyvíjejí se pupeny květní. Ochuravělé větve buď nekvetou, nebo kvetou-li, pak neplodí a později zasychají. Podhoubí puchýřnatce třešňového přezimuje v jím napadených větvích a z nich prorůstá do mladých listů. Listy na čarověnících raší dříve než na zdravých větvích, proto je ochuravění patrno již v době květu před normálním olistěním celého stromu. Napadené listy bývají menší, mají směrem k líci vyklenuté puchýře, jsou mírně vráskované až zkadeřené, zelenočervené až červené, hlavně na svém rubu. Na rubu listů od dubna do června se tvoří souvislá vrstva vřecek houby. Listy ochuravělé touto houbou voní při vadnutí kumarinem (po mařince). Onemocnělé listy předčasně opadávají. Výtrusy nakazí pupeny a podhoubí prorůstá do větví, v nichž žije po několik let. Starší čarověníky odumírají a na ochuravělém stromě nebo na stromech sousedních se tvoří čarověníky nové.

        Náchylnost odrůd je velmi různá; není pro poměrnou řídkost této choroby náležitě prozkoumána (k náchylnějším se počítá Královna Hortensie). Zdá se, že po mrazových letech je nákaza silnější; rovněž za nedostatku vápna. Nemoc se snadno přenese roubem. V ochraně proti chorobě je nutno napadené větve seřezat, jakmile onemocnění poznáme, a to do zdravého dřeva nejméně 15 cm pod čarověníkem; ránu nutno ošetřit stepařským voskem. Listy opadané během vegetace i na podzim je třeba odklidit a zneškodnit. Stromy silněji postižené, a to i takové, u nichž je nákaza patrna na listech, ale skoro se neprojevuje na větévkách (zejména, jde-li o stromy ojedinělé), je radno ze sadu odstranit. Chemický boj je málo známý a pravděpodobně málo účinný (houba přezimující ve dřevě je použitou chemikálií nepostižitelná). Před rozpukem pupenů se doporučuje postřik přípravky měďnatými, některými odborníky je doporučován ještě i před květem. Po odkvětu lze použít již jen přípravků sirnatých.