Pilatka rybízová

Pteronidea ribesii (Scopoli)

        Žír na listech angreštu a rybízu z počátku v podobě děr, později se rozšíří tak, že zůstanou jen zbytky nejsilnějších listových nervů s kousky listové čepele. Na okrajích takto ožraných listů sedí modrozelené, černě tečkované housenice, larvy pilatky. Černozelené tečky na jejich těle jsou bradavky s krátkými chloupky. Žír je poměrně krátký, bývá ukončen daleko před sklizní angreštu a rybízu; způsobuje zakrňování až zasychání napolo vyvinutých plodů, které opadávají. Protože housenice pilatek jsou velmi žravé, může v plantážích, zejména keřového angreštu a rybízu, dojít až k holožírům četných keřů a ke škodám někdy velmi citelným, neboť ovoce, které zůstalo na keřích larvami nedotčené, nedozrává.

        Pilatka rybízová je rozšířena po celém našem území, škodí častěji na angreštu než na rybízu. Dospělá pilatka je 6 – 8 mm dlouhá, v rozpětí křídel 14 – 16 mm. Pohlaví se od sebe liší dost znatelně. Sameček je černý, boky a břišní část zadečku i nohy jsou žluté, chodidla černá. Přední i zadní křídla jsou průhledná, s hnědými žilkami. Samička je zbarvena převážně žlutě, jen hruď je žlutohnědá, někdy černá se žlutými okraji. Má dvě až tři pokolení do roka, v teplých krajích někdy i čtvrté pokolení. Dospělé pilatky se objevují v dubnu nebo počátkem května. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů podél listových nervů do řad, obvykle po 40 – 50 kusech. Vajíčka jsou bílá, rozměrů 1,2 x 0,6 mm, rosolovitá, tedy rozdílná od podobně nakladených vajíček píďalky angreštové. Vylíhlé housenice jsou velmi žravé; obyčejně, jakmile ožerou listí celého keře, přelézají hned na keře sousední. Přiblížíme-li se k napadenému keři, vztyčují obloukovitě své zadečky do podoby písmene S, setrvajíce v této poloze po několik minut. Při tomto pohybu, který má zastrašit nepřítele, vylučují housenice z bradavek odpuzující tekutinu. Žír trvá 19 – 27 dní. Za tuto dobu se housenice 4krát svlékají, jejich zbarvení je však stále stejné. Dospělá housenice zalézá mělce do země, kde se v blanitém zámotku kuklí. Za 14 dní se líhnou pilatky, které po kopulaci vykladou vajíčka a hynou. Z vajíček vylíhlé housenice druhého pokolení bývají početnější a po ukončeném žíru zalézají hlouběji do půdy (10 – 15 cm), kde v blanitém zámotku setrvávají do jara příštího roku, kde se teprve kuklí (koncem dubna). Častější žíry tohoto škůdce se projevují špatným vývojem napadených keřů, které mohou utrpět i mrazem, ačkoliv angrešty a rybízy většinou mrazy netrpí. Plody na ožraných keřích nedozrávají, vadnou a předčasně opadávají. Pokud na keřích zůstanou, jsou kyselé a malé.

 

        Ochrana: Půda pod napadenými keři má být na podzim aspoň do hloubky 15 cm překryta a prohnojena žíravými hnojivy. Proti housenicím se velmi dobře osvědčují postřiky arsenovými přípravky nebo přípravky dotykovými, které působí i proti vajíčkům. V praxi se vžila jednoduchá a účinná ochrana: půda pod napadenými křei se popráší vápenným prachem nebo kainitem a housenice se s keřů prudkými údery na větve setřesou. Obaleny prachem v krátké době hynou. Z nejnovějších insekticidů se velmi dobře osvědčily práškovité nebo postřikové přípravky E 605 (poprašovací E 605 a 0,035 % koncentrace postřikového E 605-forte). Těchto přípravků je však nutno použít ihned, jakmile mladé housenice zjistíme.