Úbytě skořápky u vlašských ořechů
Úbytě, místy zvané též mázdrovitou, znamenají nedostatečný vývin skořápky, která je buď tenká, „mázdrovitá“ a děrovitá, nebo se nevyvine vůbec. Hojnější jsou úbytě u ořechů tenkoslupkých, u papírků a polopapírků. Skladovatelnost takových ořechů je značně snížena, nehodí se na dlouhodobé uložení suchých ořechů, snadno žluknou a kazí se. Původcem ochuravění (pokud není způsobeno ochuravěním oplodí) je fysiologická porucha, nedostatečná výživa, hlavně vápnem a draslem. Je hojnější ve vlhkých a chladných letech (v r. 1954 velmi silně v rozlehlých polohách polabských), kdy při nedostatečném požitku tepelném a světelném celkově stromy nestačily přivést dostatek vápna a drasla potřebného pro vytvoření náležité skořápky. V polohách bohatě zásobených draslem nebo vápnem jsou úbytě i v chladných a vlhkých letech a zastíněných částech stromu slabé. Na nedostatečnou výživu ukazuje též zjev, že u ořešáků plodících v raném věku (např. roubovaných) je vývin skořápky často nedostatečný.