Pilatka jablečná

Hoplocampa testudinea (Klug)

        Známý původce červivosti mladých plodů jablek, dorostlých do velikosti asi lískového ořechu nebo ještě menších. Napadené plody mají vždy na povrchu dírku, kterou je vystrkován černý trus larvy.

        Pilatka jablečná je po celé Evropě rozšířený, místy velmi vážný škůdce. I u nás jsou škody jí způsobené někdy velmi značné. Je dlouhá 6 – 7 mm, žlutá, zadeček je černý nebo černohnědý. Líhne se na jaře, obyčejně v polovině dubna nebo počátkem května, v době květu jabloní, kdy samičky kladou po páření vajíčka na spodní stranu kališních lístků kvetoucích nebo již odkvětlých květů jabloní. Vajíčka jsou vždy nakladena jednotlivě do kapsičkovitě naříznuté pokožky kališního lístku, zcela podobně jako u pilatky švestkové. Po 6 – 18 dnech se z vajíček líhnou larvy, housenice, které kromě tří párů hrudních nohou mají sedm párů panožek, jsou velmi podobné larvám pilatky švestkové, jsou však větší. V dospělosti dosahují délky 11 – 13 mm, jsou bělavě žluté, s hnědou nebo žlutohnědou hlavou a páchnou protivně po štěnicích. Žijí od poloviny května do konce června v mladých plodech jablek, vyžírajíce dužninu v jádřinci. Mokvající trus odstraňující ven dírkou jako tuha silnou a černou. Napadené plody padají brzy na zem. Někdy je opad tak silný, že u některých odrůd může být zničena celá násada plodů. Někdy se napadené plody vyvinou, neopadnou a místa žíru v podobě polokruhů nebo obloučků zkorkovatí. Je to jen tehdy, když žír je jen pod povrchem slupky a housenice nezasáhla jádřinec, nýbrž odstěhovala se do jiného plodu. Více housenic než jednu v jednom balíčku zpravidla nenalezneme, ačkoliv jsou nám známy i případy tak silného napadení, že všechny plody byly zničeny a v některých byly i 3 housenice.

        Dospělé housenice zalézají do země, kde v hloubce 10 – 15 cm přezimují v hnědém hustém zámotku a tepre na jaře příštího roku se kuklí. Jedna housenice pilatky jablečné znehodnotí červivostí více plodů, také až 6, přelézá z jednoho do druhého. Tím se její škodlivost zvyšuje. V některých krajích bývá touto pilatkou znehodnoceno a zničeno až 50 % plodů každým rokem, většinou se však objeví tento škůdce jen v některých letech v takové síle, normálně bývá jen ojedinělým zjevem.

 

        Ochrana: V červenci a v srpnu prohnojujeme půdu pod silně napadenými stromy žíravými hnojivy, jako kainitem, dusíkatým vápnem a amonným vápnem. Zapravíme-li tato minerální hnojiva do hloubky asi 10 – 15 cm (nejlépe železnými hráběmi), můžeme tímto způsobem zneškodnit většinu nebo i všechny larvy zalezlé do půdy. Na jaře a na podzim přerýváme půdu pod stromy, které byly napadeny, a vyháníme do sadu drůbež. Přerytím půdy dosáhneme zničení dalších larev, po případě na jaře již kukel pilatky. V přímém boji proti tomuto škůdci se osvědčily postřiky arsenovými přípravky jen tehdy, byly-li opakovány. Dobrých výsledků se docílí i dotykovými přípravky v době kladení vajíček, zejména přípravky devisovými a pyrethrovými. Velmi době se v poslední době osvědčily přípravky DDT, jako 1 % Dynol, použité ihned po opadu korunních plátků. U nejmodernějších hmyzohubných přípravků se systemickým účinkem byly zaznamenány pozoruhodné úspěchy při použití postřiků E 605-forte v koncentraci 0,05 %. Postřikovou látkou se nemá při tomto postřiku šetřit, ohrožené stromy jabloní musí být doslovně omyty; při tom jsou zničeni i jiní škůdci, zejména svilušky, mšice listové a mšice krvavá.