Kovaříkovití

Elateridae

        Kovaříci neboli pružníci jsou známí nevelcí brouci, s nimiž se koncem jara a v létě setkáváme velmi často téměř všude na květech, především okoličnatých rostlin. Některé kvetoucí rostliny vyhledají s oblibou, takže by se jich dalo užít jako rostlin lapacích. Je to např. chebdí, jestliže roste v blízkosti obilných polí. Brouci kulturním rostlinám, až na malé výjimky, v dospělém stavu neškodí. Jen kovařík zelenavý, Corymbites pectinicornis (L.), bývá přistižen na květech jabloní, které ožírá, nepůsobí však znatelných škod. Jeho larvy žijí na kořenech zeleniny, jahod i ovocných podnoží ve školkách.

        Larvy kovaříků čili drátovci, na venkově zvané často kundráti nebo konrádi, jsou známými škůdci na kořenech četných pěstovaných rostlin nebo žijí v trouchu pařezů, starých kmenů i pod kůrou odumřelých ovocných stromů. Jsou nebezpečnými škůdci na klíčících semenech všech druhů. U ovocných a lesních stromů překusují slabší kořeny a poškozují i část kmene mladších stromků v kořenovém krčku ohryzáním kůry. Stavba jejich těla je charakteristická. Jsou válcovité, přibližně všude stejně široké, poslední článek zadečku bývá nejčastěji ukončen špičatě nebo bývá vykrojen (charakteristické znaky druhové). V dospělosti před zakuklením měří kolem 1,5 – 2 cm. Barvy jsou většinou oranžově žluté, celé tělo je lesklé a tvrdé. Vylíhlé larvy jsou bělavé, 2 – 2,5 mm dlouhé, nitkovité. U většiny druhů kovaříků je vývoj tříletý (rod Elater), někdy až čtyrletý (Agriotes). Dospělí drátovci se kuklí v červenci a v srpnu v hloubce 3 – 10 cm. Na ovocných plodinách škodí několik dále uvedených druhů, především: kovařík obilní, Agriotes Lineatus (L.), velmi často na kořenech ovocných výpěstků ve školkách, k. tmavý, A. obscurus (L.), drátovci velmi často na kořenech révy vinné; k. černý, Athous niger (L.), a k. lemovaný, Dolopius marginatus (L.), larvy na mladých kořenech stromů, brouci někdy ohlodávají kůru EM podnožových typů ve školkách. Tyto škody bývají někdy připisovány omylem jiným, zejména lalokonoscům. Rozsah škod způsobených drátovci je velmi závislý na klimatických podmínkách. Velké škody mohou vzniknout na kulturách jahodníkových, zejména byla-li kultura jahod zavedena po jetelotrávě, okopanině nebo po zorané louce. Pak mohou být zničeny i všechny jahodníkové rostliny, ne sice prvním rokem po výsadbě, protože v tu dobu bývají drátovci obyčejně již hlouběji v půdě, ale druhým rokem, často již záhy z jara.

 

        Ochrana: Některá minerální hnojiva působí proti drátovcům jako dobrý ochranný prostředek; neničí je sice, ale odpuzují. Tak kainit v množství 4 – 6 centů na ha zapuzuje drátovce do větších hloubek nebo je i ničí. Podobně působí 40 % draselná sůl a jiná hnojiva. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo při použití přípravků HCH; zejména byl-li tento přípravek zavláčen do půdy aspoň do hloubky 10 cm v dávce 75 – 150 kg na ha, byli drátovci zničeni. Tohoto způsobu možno především použít před plánovanou výsadbou jahod po okopaninách.