Klopuška ovocná – Klopuška vrásčitá
Plesiocoris rugicollis (Fall.)
Předešlému druhu velmi podobná; žije na různých rostlinách, velmi často na ovocných stromech. Koncem května a v červnu ji zastihneme všude v ovocných sadech, zejména tam, kde jsou v sousedství křovinaté stráně a listnaté lesy. Velmi často poškozuje sáním výhonky červeného rybízu, letorosty jabloní a třešní. Napadené listy rybízu bývají z počátku červeně skvrnité, později listové pletivo v těchto místech odumírá a vypadává. Silně napadené keře rybízu zastavují na poškozených prutech růst a při dostatečné výživě vyhánějí nové výhony. Přezimující vajíčka jsou kladena do jednoletých letorostů. Koncem dubna se z nich líhnou larvy, které sají na narašených pupenech, později i na listech a výhonech, zejména po odkvětu, kdy se stěhují na mladé plody. Larvy jsou světle zelené, s hlavou, hrudí a střední částí zadečku žlutými. Tykadla jsou dlouhá skoro jako celé tělo, poslední jejich článek je purpurově hnědý. V ovocných školkách napadení šlechtěnci zastavují někdy docela růst a vyrážejí boční výhony, což je zjev krajně nevítaný. Jsou-li napadeny mladé plody jablek, bývají podobně hrbolaté jako po napadení merou jabloňovou. Někdy jsou u citlivějších odrůd i hnědě skvrnité, s trhlinkami sahajícími až do jádřince, takže se nevyvinou a předčasně spadnou. Dospělé ploštice sají především na listech a výhonech, jsou velmi plaché a při postřiku odlétají, takže je lze jen velmi těžko zasáhnout. Jsou však jinak velmi citlivé na postřikové látky a s postříkaných stromů brzy odletují. Působí na ně tedy postřiky jen nepřímo.